Imunita pomáhá tělu vypořádat se s infekcí. Ve vesmíru by však musel imunitní systém pracovat více, aby překonal stejnou infekci. V izolovaném prostředí, jako je Mezinárodní vesmírná stanice, může imunitu astronautů ovlivnit více faktorů jako fyziologický stres, narušený cirkadiánního rytmu (biologický rytmus, který má vliv na bdělost a spánek), mikrogravitace a další. NASA uvedla, že pověřila tým vědců, aby zjistili, jak může dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivnit imunitu a zda by mohlo dojít ke zdravotním rizikům.
Imunitní systém je síť hormonů, buněk a orgánů, který chrání naše tělo před mikroby a jinými patogeny, které způsobují onemocnění. Vesmír však může tuto síť vyvést z rovnováhy. Předchozí studie naznačily, že u astronautů nejsou bílé krvinky tak aktivní jako na Zemi. To by mohlo způsobit reaktivaci viru, který nosíme v těle, například virus způsobující pásový opar. Mohlo by poté dojít k nakažení celé posádky.
“The immune system isn’t immune to the changes astronauts undergo in space," notes Brian Crucian, lead scientist for NASA's immunology research.
— NASA's Johnson Space Center (@NASA_Johnson) December 13, 2021
Crucian’s team studies how spaceflight changes immune systems. Read more about his research below. https://t.co/21rXOPZEk7
Doktor Brian Crucian z NASA Human Research Program (HRP) a jeho tým zkoumají vzorky krve, slin a moči, které astronauti poskytli. Od roku 2016 zkoumali vzorky 10 astronautů, a to před, během a po pobytu ve vesmíru. Každý z astronautů byl na ISS v průměru šest měsíců. Aby mohli vědci porovnat imunitní systém ve vesmíru s tím na Zemi, měli také pozemní kontrolní skupinu, která ve vesmíru nikdy nebyla. Výzkum by měl skončit do konce tohoto roku.
Výsledky studie tak mohou pomoci při budoucích misích na Měsíc a Mars. Astronauti by pak mohli dostávat různé „posilovače“ imunity pro eliminaci rizika onemocnění.
