Evropská kosmická agentura (ESA) v roce 1995 vypustila na běžnou dráhu satelit ERS-2 pro pozorování Země. V době vypuštění se jednalo o nejlepší kosmickou loď, která byla vyvinuta a vypuštěna v Evropě. Podle popisu mise ale v roce 2001 došlo k selhání několika palubních gyroskopických systémů a v roce 2003 pak došlo k chybě systému, která vedla k tomu, že se záznamy přestaly ukládat a mohly se sledovat pouze v reálném čase. Mise byla ukončena nakonec až v roce 2011, kdy pozemní tým zajistil, aby byly veškeré tlakové systémy vyprázdněny a baterie byly zajištěny tak, aby nemohlo později dojít k explozi.
Než došlo k úplnému vypnutí satelitu, zbývající palivo bylo využito na několik manévrů k tomu, aby se snížila jeho výška přibližně o 200 metrů, odkud postupně satelit míří k zemské atmosféře. Satelit ale váží 2,5 tuny, a tak během průletu atmosférou celý neshoří. Že by však zasáhl obydlenou část, je velmi nepravděpodobné. „Pravděpodobnost, že kus satelitu spadne někomu na hlavu, se odhaduje na jedna ku miliardě,“ uvedl podle phys.org na tiskové konferenci Benjamin Bastida Virgili, který pro ESA pracuje jako inženýr pro vesmírný odpad.
Ačkoliv se předpokládá, že většina satelitu shoří v atmosféře, odhaduje se, že největší kus, který by mohl dopadnout na Zemi, bude vážit 52 kilogramů. Vzhledem k tomu, že většinu zemského povrchu tvoří voda (71 %), lze očekávat, že trosky dopadnou do oceánu. ESA uvedla, že by satelit měl vstoupit do atmosféry v následujících dnech – aktuálně má za to, že se tak stane 21. února.
We currently expect ERS-2 to undergo atmospheric reentry on 21 February. More on how and why in this infographic: https://t.co/nmaRWkdFj6#ERS2reentry #SpaceSafety
— ESA Operations (@esaoperations) February 15, 2024
Agentura se zavázala k tomu, aby do roku 2030 snížila množství vesmírného odpadu, a to na nulu. To tedy zahrnuje i vyřazené satelity, kterých kolem Země lítá nespočet. Ohrožují však funkční satelity, Hubbleův teleskop i Mezinárodní vesmírnou stanici. Již minulý rok se ESA pokusila o první řízený sestup do atmosféry se satelitem Aeolus. Ten, ačkoliv k tomu nebyl vyvinut, byl bezchybně naveden do atmosféry tak, aby dopadl do Tichého oceánu, kde pro nikoho nepředstavoval riziko.