Evropská kosmická agentura (ESA) se před několika dny pokusila o první asistovaný návrat vyřazeného satelitu a navádění dopadlo úspěšně. Satelit Aeolus vstoupil do atmosféry 28. července přibližně v 21:00 středoevropského času nad Antarktidou. Vstupu do atmosféry předcházelo několik manévrů, které postupně snížily výšku satelitu z 320 km na 120 km a později vstoupil do atmosféry v místě, kde neshořelé kusy dopadly do Atlantického oceánu.
Družice, které jsou v dnešní době vypouštěny prakticky každý den, jsou již navrhnuty tak, aby při ukončení jejich mise zcela shořely při průletu atmosférou. Aeolus byl ale navržen v 90. letech minulého století a v té době žádné takové podmínky nebyly stanoveny. Po jeho životnosti tak měl vstoupit neřízeně do atmosféry. Podle ESA padají kusy z raket a satelitů, které neshoří v atmosféře, přibližně jednou týdně, ale pravděpodobnost, že zasáhnout obydlenou či neobydlenou oblast, je velmi malá. Prakticky všechny kusy končí v oceánech.
I přesto se ESA rozhodla, že vyzkouší satelit nasměrovat tak, aby byl dopad do oceánu jistotou a riziko při dopadu trosek snížila prakticky na nulu. Pomocí zbývajícího paliva navrhl tým několik manévrů, které dostaly satelit na místo bezpečného sestupu. „Týmy dosáhly něčeho pozoruhodného. Tyto manévry byly složité a Aeolus nebyl navržen tak, aby je provedl a vždy existovala možnost, že tento první pokus o asistovaný návrat nemusí fungovat,“ uvedl provozní ředitel ESA Rolf Desing.
🌠🎯🇦🇶 CONFIRMED in the early hours, #Aeolus reentered Earth’s atmosphere on 28 July at around 21:00 CEST above Antarctica.
— esa aeolus mission (@esa_aeolus) July 29, 2023
✅ by US Space Command.
Read more about the historic, pioneering end to a trailblazing mission👉https://t.co/WxVaqTlS8f#ByeByeAeolus#SustainableSpace pic.twitter.com/HHEn3fhZNC
Vesmírný odpad je problém
ESA se zavázala do roku 2030 mít veškeré své mise „debris neutral“, tedy aby trosky z kosmických lodí a raket, nedopadaly na Zemi vůbec a veškeré kusy byly buď obnovitelné, nebo zcela shořely v atmosféře. Stalo se tak i na základě neustále stoupajícího vesmírného odpadu, kterého jsou na oběžné dráze tuny a mohou ohrožovat jak fungující satelity, tak lidi.
