Raketa Ariane 5 začala dle ESA létat už v roce 1996 a za celou dobu jejího fungování má za sebou 117 letů. Poslední mise odstartovala dnes přesně o půlnoci středoevropského času z Francouzské Guyany. Mise VA261 trvající 33 minut, vynesla na oběžnou dráhu dvě družice – experimentální komunikační družici Heinrich-Hertz od německé letecké agentury DLR a francouzskou komunikační družici Syracuse 4b. Oba satelity vážily dohromady 7 tun.
Start probíhal přesně dle plánu – 2,5 minuty po startu se oddělily raketové posilovače připevněné k základnímu stupni rakety a ten se následně odpojil od druhého stupně 9 minut po vzletu. Na oběžnou dráhu pak už pokračoval pouze horní stupeň, který nesl dva satelity. Tímto posledním letem raketa ukončila téměř 30letou éru, kdy vynesla například vesmírný teleskop Jamese Webba i misi JUICE.
„Ariane 5 za sebou zanechává neuvěřitelné dědictví technické zdatnosti a spolehlivosti. Během své provozní životnosti byla Ariane 5 hlavním přínosem pro Evropu, aby zajistila její autonomní přístup do vesmíru,“ uvedl pro space.com mluvčí ESA. Ariane 5 byla oproti svým předchůdcům výkonnější a dokázala vynést do vesmíru větší náklad.
Bowing out in style, Europe’s #Ariane 5 rocket has completed its final flight, placing @DLR_de's Heinrich Hertz and the French Syracuse 4B satellites into their planned geostationary transfer orbits 👉 https://t.co/XYYDp86r8Y pic.twitter.com/xzwLva90mu
— ESA (@esa) July 5, 2023
ESA už téměř 10 let vyvíjí následnici nyní již vyřazené Ariane 5, však ta stále není připravena k letu. Evropa si tak nejspíše na starty nějakou dobu počká, jelikož Ariane 6 zatím za sebou nemá ani testovací lety. Raketa bude navíc postradatelná, což je pro dnešní kosmické lety poněkud zastaralé. Znovupoužitelnou raketu ESA plánuje až za deset let. Aktuálně tedy Evropě chybí nosné rakety, které by byly schopné vynášet užitečná zatížení.
