Ze soboty na neděli se mění čas. Bude někdy změna času zrušena?

Ze soboty na neděli se mění čas. Bude někdy změna času zrušena?
Fotografie: unsplash.com
  • V neděli se posune ručička hodin ze 3:00 na 2:00
  • Letní čas byl v Česku původně zaveden z důvodu šetření energiemi
  • Změna však není dobrá pro cirkadiánní rytmus, který tělu říká, kdy být vzhůru a kdy jít spát

Ze soboty na neděli nás čeká změna času – skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský, který většina z nás nazývá zimním. Tento posun je pro nás příjemnější, jelikož se ručička hodin posune o hodinu zpět, přesněji ze 3:00 na 2:00. To znamená, že se o hodinu déle vyspíme. Pro některé z nás nepředstavuje posunutí času žádný problém, u ostatních to však může představovat posun „vnitřních hodin“, což se může projevovat únavnou či podrážděností, než se vše srovná.

Proč se mění čas?

V České republice byl letní čas poprvé zaveden podle ČTK v roce 1915 a 1916. Důvod byl tehdy jednoduchý, Německo, které bylo tou dobou ve válce, chtělo podle euronews.com snížit spotřebu uhlí. Letní čas byl následně zaveden za druhé světové války a trval až do roku 1949 a následně začal platit znovu v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Až do roku 1996 u nás platil letní čas půl roku, poté se Česko začalo řídit podle celé EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Původ posouvání času je tedy kvůli úsporám energie, které nejsou ale v dnešní době tak velké, jako kdysi. Je však otázkou, zda posun času nemá negativní dopad na naše zdraví. Evropský parlament podle ČTK už v roce 2019 odhlasoval změnu času s tím, že zůstane zimní, nebo letní, doposud však ke zrušení nedošlo, jelikož rozhodnutí europarlamentu stále nepadlo. Hlasování se neustále odkládá kvůli důležitějším věcem jako byl brexit, pandemie, migrační krize, válka na Ukrajině a další.

Dopady posunu času na lidské tělo

Spánek je pro naše tělo velmi důležitý, a právě posun času může rozhodit nás cirkadiánní rytmus, tedy naše biologické hodiny, které v těle regulují to, kdy máme být vzhůru a kdy se nám chce spát. Rytmus je dán také množstvím světla, kterému jsme vystaveni, a tak méně světla v zimním období, může tento rytmus narušit. Podle zveřejněné studie je posun času spojen se zvýšeným rizikem infarktu, a to až sedm dní po změně času. Nejlepším způsobem, jak tělo na změnu připravit, je postupně posunovat čas před samotnou změnou. Pokud chodíte spát v pravidelnou dobu, lehněte se si každý den o něco později a tím tak posun postupně vyrovnáte.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze