Vítejte u dalšího dílu Stalo se. Tentokrát si připomeneme tragédii raketoplánu Columbia, uplynulo také 26 let od úmrtí Bohumila Hrabala. Začneme rokem 2003, kdy měla NASA naplánováno celkem šest misí raketoplánů, z nichž pět mělo být vysláno na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) pro její výstavbu. První mise se však zaměřila na výzkum v mikrogravitaci a měla trvat 16 dní.
Mise byla původně naplánována na rok 2000, ale datum NASA několikrát posunula kvůli renovaci Columbie a později i kvůli servisní misi k Hubbleovu teleskopu. Konečné datum tedy bylo stanoveno na leden 2003. Raketoplán se sedmičlennou posádkou odstartoval z Kennedyho vesmírného centra na Floridě dne 16. ledna 2003 v 10:39 místního času. Start na první pohled proběhl bez potíží, při zpětné kontrole však technici zjistili problém.
Krátce po vzletu se z nosné rakety uvolnil kus izolační pěny a zasáhl křídlo raketoplánu. NASA tedy začala řešit, zda by tento problém mohl ohrozit misi. Jelikož však odpadání různých kusů z nosných raket nebylo nic výjimečného, technici ulomený kus nevyhodnotili jako nebezpečný. A celá mise tomu odpovídala – na oběžné dráze probíhalo vše bez potíží. 1. února se raketoplán měl vrátit na Zemi. Při vstupu do atmosféry jsou křídla raketoplánu rozžhavena na 1 400 °C. Ačkoliv vnitřní část raketoplánu byla chráněna, na pozemních počítačích se ukázalo, že čtyři teplotní čidla selhala a následně se přidávala i další. Při spojení s raketoplánem vypadávalo spojení, nebylo tak již možné komunikovat.
Raketoplán Columbia měl přistát na Floridě v 9:16 místního času. Jen 16 minut před přistáním se však raketoplán začal rozpadat. V 9 hodin a 18 sekund bylo podle časové osy zveřejněnou NASA ze země vidět, jak se raketoplán rozpadl a jeho kusy dopadají na zem. Až o 12 minut později se tuto zprávu dozvědělo řídící středisko NASA. Oficiálně pak byla ztráta raketoplánu ohlášena ve 13 hodin místního času, kdy tehdejší prezident George Bush promluvil k celému národu.
Proč tedy došlo k rozpadnutí raketoplánu? NASA ihned po katastrofě nařídila vyšetřování nehody. Obrovské množství lidí začalo hledat černou skříňku, kterou se po několika týdnech podařilo najít. Díky těmto záznamům bylo zjištěno, že raketoplán byl již při sestupu do atmosféry poškozený a jeho osud byl dopředu jasný. Vyšetřování se tedy zaměřilo na úlomek izolační pěny při startu. Křídla Columbie jsou lemována speciálním materiálem, který dokáže odolat teplotám při sestupu atmosférou, avšak nejsou odolná vůči nárazu.
Na základě zjištěných informací byl proveden simulovaný náraz izolační pěny o hmotnosti necelého kilogramu a test prokázal, že pěna křídlo prorazila. Při sestupu atmosférou se pak horké plyny dostávaly dovnitř raketoplánu a postupně tavily konstrukci, až se raketoplán necelých 62 km nad zemí rozpadl. Uvnitř zemřelo sedm astronautů – David Brown, Rick Husband, Laurel Clark, Kalpana Chawla, Michael Anderson, William McCool a Ilan Ramon.
A připomene si i jednoho z nejznámějších spisovatelů Česka – Bohumila Hrabala, který zemřel 3. února 1997. Narodil se 28. března 1914 v Brně. Jeho studia byla poznamenána druhou světovou válkou, studium tak dokončil až v roce 1946, kdy získal na právnické fakultě titul JUDr. Během války pracoval jako železniční dělník a výpravčí, což později podle cesky-jazyk.cz využil pro sepsání novely Ostře sledované vlaky.
Jako spisovatel se začal živit až později – první knihu povídek Perlička vydal až v roce 1963, o rok později následovala kniha Pábitelé. Při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy nemohl Hrabal publikovat, i přes zákaz ale vznikly jeho nejznámější díla jako Obsluhoval jsem anglického krále a Postřižiny. Mnoho jeho děl bylo také podle spisovatele.cz zfilmováno – kromě již zmíněných například Slavnosti sněženek, Skřivánci na niti, Příliš hlučná samota nebo Něžný barbar.
