Akademie věd České republiky dnes oznámila, že kosmická mise SLAVIA úspěšně dokončila přípravnou fázi. Odstartovat do vesmíru by měla v roce 2027 pod záštitou Evropské kosmické agentury (ESA) a podpořilo ji také Ministerstvo dopravy ČR. Cílem této mise bude hledat ve vesmíru zdroje surovin. Blíží se doba, kdy budou lidé létat pravidelně na Měsíc a později i na Mars a ne všechny potraviny a materiály lze přepravovat na takové vzdálenosti.
Aby byly do budoucna mise do hlubokého vesmíru možné, je potřeba najít zdroje vody či kovů, a to přímo na Měsíci, Marsu, případně na asteroidech, které se nacházejí v blízkosti naší oběžné dráhy. Kromě toho by tyto zdroje mohly do budoucna být využity pro elektroniku, energetiku i strojírenství. Hledání nerostů ve vesmíru však vyžaduje jiný přístup než na Zemi. Řešením jsou lehké mikrosatelity či malé rovery, které odvedou práci za astronauty za minimální náklady.
„Bylo by skvělé, kdyby se Česko stalo velmocí ve vývoji miniaturních přístrojů, které jsou schopné poskytnout kompletní informaci o prvcích, chemických sloučeninách, minerálech a horninách na jakémkoli zkoumaném tělese ve vesmíru. SLAVIA má všechny předpoklady být tím prvním krokem,“ uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Technologie v mikrosatelitech SLAVIA budou po dokončení mise schopny být nainstalovány do různých satelitů i roverů, a budou tak moci prozkoumávat jakékoliv těleso ve Sluneční soustavě.
Zatim jen model, ale jestli se vse povede, poleti dvojice techto druzic na LEO uz v roce 2027! Cil mise? Prospekce zajimavych materialu v telesech Sl. soustavy. Mam radost, ze neco tak ambiciozniho, jako je mise Slavia, je schopne Cesko dat do kupy! 🙂 pic.twitter.com/LsAJuIBfrO
— Martin Lulak (@polar_andy_cz) June 20, 2023
Misi SLAVIA budou tvořit dva mikrosatelity o rozměrech 20 × 20 × 40 cm a umístěny budou na oběžnou dráhu Země. Obě sondy budou mít tři přístroje, přičemž nejdůležitějším bude miniaturní hmotnostní spektrometr (HANKA). Dále bude na palubě širokospektrální kamera pro detekci obecných kovů v meteorech (Vesna) a anténní systém pro záznam a zaměření rádiových signálů (Říp-2). „Česká republika může získat vedoucí pozici ve vývoji a využití těchto nových všestranných zařízení kvalifikovaných pro kosmické podmínky. Přístroje HANKA, Vesna a Říp-2 se dají použít nejen na malých satelitech podobných misi SLAVIA, ale také pro lunární a marsovská vozítka či přistávací sondy,“ uvedl Martin Ferus, vedoucí Oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
