Během staletí se ve městech vyvíjely projekty podporující spokojenější život jejich obyvatelstva a časem se propojily do provázaného ekosystému. Protože je na sobě mnoho procesů vzájemně závislých, může stačit jeden logistický problém, aby přelidněnou aglomeraci ochromil. Projekty pro chytrá města – podporované rychlým pokrokem internetu věcí (IoT), cloudových služeb a konektivity sítí – se snaží tyto potíže překonávat a zajistit, aby byla města čistší, efektivnější i lépe koordinovaná.
„Smart“ má řadu předností
Chytrá města nabízejí svým obyvatelům mnoho výhod. Podle společnosti McKinsey stráví průměrný obyvatel Paříže čtyři roky života tím, že se snaží najít místo na parkování. Jsou ale i města jako Ženeva, kde využívají pro parkování internet věcí (IoT), aby řidiče sám navedl na volná místa. Chicago je zase jedním z mnoha měst, kde pouliční osvětlení řídí inteligentní systém, který reaguje na množství lidí v ulicích a umožňuje tím šetřit peníze za osvětlování prázdných ulic. Chytré řízení odpadu, jež má například Dánsko nebo město Šardžá, používá solární senzory k tomu, aby mohly popelnice vysílat upozornění, jen když jsou plné, čímž se snižují počty popelářských vozů v ulicích.
Jak překonávat překážky
Podíváme-li se ale na budoucí vývoj, je zřejmé, že před námi stojí mnoho překážek. Kromě byrokracie, s níž je nutné u takto rozsáhlé spolupráce různých entit počítat, zůstává hlavním problémem bezpečnost. Jediný způsob, jak umožnit naplno rozvinout potenciál chytrých měst, je zajištění odolného systému pro sdílení dat mezi úřady, projektanty, poskytovateli služeb či developery. Sdílení informací z mnoha zdrojů na jednom místě má ovšem také svá rizika. Dojde-li k porušení jediného článku, získají případní pachatelé počítačové kriminality přístup do životně důležitých systémů celého města.
Nejslibnější bezpečnostní řešení, která se rýsují na obzoru, jsou založena na umělé inteligenci. Fungují jako digitální imunitní systém celého organismu tvořícího chytré město. Je to svého druhu síťová služba, která analyzuje viry, charakterizuje jejich chování a automaticky zjednává nápravu. Zároveň působí preventivně – než aby systém čekal na to, až virus zaútočí, učí se, jaké chování systému je „normální“, a koriguje nebezpečné anomálie odpovídající obranou v reálném čase. Bezpečnostní varování může spustit cokoli od „nenormálního“ chování po neobvykle velké přenosy dat. Systém tak umožní zabránit útoku v době, kdy k němu dochází, nebo dokonce ještě před ním. To skýtá velký potenciál v oblasti kybernetické bezpečnosti, kde hrozby vnikají velice rychle.
Další překážkou rozvoje chytrých měst může být jejich komplexnost. Historická města mají infrastrukturu, která je dědictvím staletí. Přesto je možné tyto komplikace za podpory úřadů a legislativy překonávat. Londýnská hromadná doprava (Transport for London, TFL), která bývala hroutícím se přepravním systémem pocházejícím z viktoriánské éry, je v současnosti jednou z nejúspěšnějších organizací na světě využívajících otevřená data. Zákon o řízení dopravy z roku 2004 zajistil, aby městské úřady spolupracovaly a sdílely data týkající se toku dopravy, plánovaných prací na silnicích a úprav jízdních řádů. Díky sdílení těchto informací a jejich zveřejňování mohli vývojáři vytvořit chytré nástroje jako CityMapper, které obyvatelům poskytují v reálném čase údaje týkající se městské dopravy. Tyto aplikace v současnosti fungují v desítkách velkých měst od Bruselu po Lisabon.
Čistý vzduch v chytrém městě
TFL je příkladem toho, jak mohou kroky úřadů podpořit chytré město. Stále ale nepřišel žádný impuls, který by z chytrých měst udělal celosvětovou prioritu. I když existují orgány, které zodpovídají za podporu této myšlenky, nemají velké pravomoci. Vzhledem k mnoha vzájemně protichůdným prioritám jsou nezbytné silné argumenty, aby orgány veřejné správy do myšlenky chytrých měst investovaly. Jedním z takových impulzů, které dnes vidíme, je zdokonalené řízení dopravy. Také se zdá stále pravděpodobnější, že podnětem, jenž může skutečně pohánět inovace pro chytrá města, bude kvalita vzduchu.
S tím, jak obyvatelé měst stále více vnímají negativní dopady znečištění, stává se kvalita vzduchu ústřední otázkou politiky. Vlády jsou pod intenzivním tlakem, aby přijímaly právní úpravy týkající se ovzduší a předaly zodpovědnost za jeho kvalitu regionům. Chytrá města přitom nabízejí infrastrukturu, která mnoha způsoby snižování znečištění podporuje: od zavedení ekologických budov po dodávky zboží pomocí dronů, které ze silnic odstraní auta a motocykly. Je tedy pravděpodobné, že se vlády pokusí naplnit očekávání společnosti, začnou podporovat rozvoj chytrých měst a umožní jejich vznik. Tento předpoklad nakonec dostane chytrá města do středu světového zájmu a zajistí podmínky, které jim umožní prosperovat.
Autonomní vozy a drony
Jak tedy bude vypadat příští generace inovací pro chytrá města? Autonomní automobily jsou zásadní vizí pro jejich budoucnost. Komise EU oznámila, že důležitou součástí strategie 2020–2030 je „bezpečný přechod na kooperativní, propojenou a autonomní mobilitu“. V roce 2017 se v Evropě stalo celkem 25 300 osob obětí silničních nehod. Stále ještě zbývá dořešit některé problémy se softwarem autonomních automobilů, který se dnes vyvíjí. Jakmile ale dojde k jeho zdokonalení, budou vozidla bez řidiče mnohem bezpečnější, než jsou ty současné, u nichž neustále hrozí lidská chyba.
Rovněž drony budou hrát pro chytrá města důležitou roli: vývojáři napodobují chování hmyzu a na tomto základě vyvíjejí sofistikované stroje, které mohou vykonávat nebezpečné údržbářské práce, nebo mohou fungovat jako robotičtí pomocníci lidské pracovní síly. Kromě toho budou drony stále více vidět na spotřebitelském trhu a do roku 2050 pravděpodobně převezmou doručování zboží domů. Tato hejna dronů budou vytvářet data, jež bude potřeba zpracovávat. V následujících několika letech se dočkáme rozvoje IoT ekosystémů, které jsou navrženy tak, aby je spravovaly.
Sledování pohybu lidí se zase začne využívat ke zlepšení veřejné dopravy. Po celém městě se instalují senzory, které budou shromažďovat údaje o pohybu cestujících mířících k metru nebo k vlakům. Na základě těchto dat vzniknou požadavky na navýšení kapacity služeb pro lepší zvládnutí dopravní situace. To umožní městům dynamicky reagovat na zalidněnost a také ušetřit peníze za poskytování služeb v místech, kde o ně není zájem.
Abychom ale mohli tyto vize do budoucna naplnit, je nutné udělat velký krok kupředu. Samotné množství připojených zařízení, která jsou pro vytvoření budoucích chytrých měst zapotřebí, by vytvářelo nepřekonatelný tlak na sítě, které máme v současnosti k dispozici. Jediným východiskem je zajistit vyšší objem přenosu dat, vyšší rychlost a nižší latenci sítě pomocí bezdrátového systému 5G. Telekomunikační společnosti soupeří v tom, aby se 5G stalo skutečností, a nejvýznamnější operátoři plánují spuštění 5G v testovacích městech již letos. Jak ukazuje příklad Deutsche Telekom, který v Berlíně na začátku května přešel na první 5G vysílače, vypadá budoucnost nadějně.
Není jiné než chytré cesty
Vývoj měst se nedá zastavit. Při konfrontaci s neúprosnou realitou urbanizace je dalším nezbytným krokem ovládnutí technologie pro chytřejší města. I když v současnosti známe mnoho jednotlivých případů, kdy byla „smart“ iniciativa úspěšná, to co doopravdy potřebujeme je podnět, který by motivoval vlády, aby se také vydaly cestou pokroku.
Podíváme-li se do blízké budoucnosti, je pravděpodobné, že obyvatelé přelidněných měst budou usilovat o čistší ovzduší i lepší infrastrukturu a budou mít stále důležitější slovo. I když bude cesta náročná, díky motivovanému vedení, opravdové spolupráci a zavedení 5G jsou dveře pro budoucnost „chytrého“ města otevřené.
