V tomto díle se budeme držet převážně historických událostí, které se odehrály na území České republiky. Začneme jednou z nejznámějších staveb u nás. 22. června 1503 byl dostavěn Karlův most. Jedná se o nejstarší stojící most přes Vltavu a nejstarší dochovaný most v Česku. Stavba započala 9. 7. 1357 a ačkoliv byl most otevřen roku 1402, oficiálně bylo dokončení oznámeno až v roce 1503.
Karlův most nahradil Juditin, který byl stržen v roce 1342 a byl taktéž postaven z kamene. I z toho důvodu se Karlovu mostu říkalo až do poloviny 19. století Kamenný most. 30 kamenných soch bylo na most postupně umístěno od konce 17. století. Z jakého druhu kamene byl most původně postaven, to není úplně jasné, jelikož se nedochovaly žádné dokumenty. Informace o původu kamene se zachovaly až později při opravách. Po bojích se Švédy byl na opravy používán pískovec žehrovický a po povodních v roce 1890 byl použit pískovec hořický. Při generální opravě mezi lety 1966 až 1975 byl použit pískovec božanovský a také libnavský.
V tomto týdnu také došlo k vyhlazení obce Ležáky. 14 dní po vypálení Lidic, kdy byla obec srovnána se zemí a obyvatelé byli zavražděni, nebo odvezeni do koncentračních táborů, 24. června 1942 obsadili nacisté Ležáky. Obec tvořilo osm domů u řeky Ležák. Ležáky byly obklíčeny a obyvatelé byli shromážděni a odvezeni do pardubické vily Zámeček, kde byli lidé starší 15 let v rámci Heydrichiády zastřeleni. Obětí bylo 33. Domy byly vyrabovány a poté všechny zapáleny. Na podzim roku 1943 byly zbytky budov strženy.
Děti byly nejprve převezeny do dětského útulku v Praze a poté přerozděleny. Dvě z nich se dostaly k převýchově do Třetí říše a zbývající byly předány gestapu, které je poslalo do plynových komor. Vyhlazení Ležáků přežily pouze dvě sestry, které byly poslány na převýchovu.
21. června 1621 bylo popraveno na staroměstském náměstí 27 účastníků českého stavovského povstání, kteří byli proti panování Habsburků. Povstání vyvrcholilo bitvou na Bílé hoře, kde byly stavy poraženy. Stavovské povstání začalo téměř sto let po nástupu Habsburků na trůn. Popraveni byli celkem 3 páni, 7 rytířů a 17 měšťanů. Poprava však byla zbytkem Evropy odsouzena za příliš brutální.
Nahlédneme také do Anglie, kde byl 24. června 1509 korunován na krále Jindřich VIII. Byl následníkem svého otce Jindřicha VII. a druhý anglický panovník z rodů Tudorovců. Měl celkem šest manželek, některé nechal popravit. Za svůj život nechal údajně popravit až 72 000 lidí.
Jeho první ženou byla Kateřina Aragonská, která mu však porodila pouze dceru. Později si vzal Annu Boleynovou díky tomu, že založil novou anglikánskou církev a postavil se tak nad papeže. Bohužel ani Anna mu syna nedala, a tak ji obvinil ze zrady, krvesmilství a incestu a nechal ji popravit. Třetí ženu Jane Seymourovou si vzal pouhých 10 dní po popravě a u ní se již syna dočkal. Jane však druhý den po porodu zemřela. Čtvrtou ženu Annu Klévskou mu domluvil jeho kancléř. Jindřich VIII. ji však nepovažoval za přitažlivou a po několika měsících sňatek zrušil a kancléře nechal popravit.
Pátou ženou byla dvorní dáma Kateřina Howardová, která byla později obviněna z cizoložství a jako Anna Boleynová skončila na popravišti. Poslední ženou se stala Kateřina Parrová, která mu byla spíše ošetřovatelkou než ženou, jelikož v té době byl Jindřich VIII. obézní a navíc po pádu na koni měl na noze neléčený vřed a téměř už nechodil. Zemřel roce 1547 ve věku 56 let a za sebou nechal království na pokraji bankrotu. Po jeho smrti se na trůnu vystřídaly všechny jeho manželské děti, ale o rovnováhu království se postarala až Alžběta I., která byla nechtěnou dcerou s Annou Boleynovou a stala se jednou z nejslavnějších královen v historii.
Mezi další historické události tohoto týdne patří například zahájení provozu elektrické tramvaje v Brně v roce 1900, začátek Berlínské blokády anebo první automobilová Grand Prix, která se jela v roce 1906 v Le Mans. Poprvé také veřejně v Praze vystoupil Ludwig van Beethoven.
