Protektorát Čechy a Morava a mezinárodní den pí

Stalo se
Protektorát Čechy a Morava a mezinárodní den pí
Fotografie: pixabay.com
  • 16. března 1939 až do konce války vznikl na našem území Protektorát Čechy a Morava
  • Naše republika se stala nejdéle okupovanou zemí Německem
  • A 14. března se slaví mezinárodní den pí

Vítám vás u dalšího dílu Stalo se, kde si připomínáme, co se v historii odehrálo. Dnes si připomeneme den, kdy nás obsadilo Německo a na dlouhých šest let se z našeho státu stal Protektorát Čechy a Morava. A abychom nevzpomínali jen na to špatné, tento týden oslavilo Ludolfovo číslo 35. narozeniny – mezinárodní den pí se totiž slaví již od roku 1988. Začneme ale u nás a vrátíme se do roku 1939.

Vše začalo 14. března 1939, kdy Slovensko vyhlásilo nezávislost na zbytku Československa. Následně byl náš tehdejší prezident Emil Hácha pozván k Adolfu Hitlerovi, kde byl pod pohrůžkou donucen podepsat souhlas s okupací. 16. března 1939 pak vyšel výnos o zřízení Protektorátu, pod které spadaly Čechy, Morava a část Slezska. Tato okupace měla navenek působit jako ochrana, kterou nám Německo poskytlo, a po celou dobu tak byl prezidentem Emil Hácha, i když reálně měl moc říšský protektor Konstantin von Neurath.

Protektorát zcela podléhal německým zákonům a vše kontrolovalo takzvané gestapo, které hlídalo „poslušnost“. Už v roce 1939 začala vznikat odbojová organizace Obrana národa. Hitlerovi se zdál Neurath až příliš mírný a podle vysokeskoly.cz ho v září 1941 vyměnil za Reinharda Heydricha. Ten ještě na konci září vyhlásil stanné právo a v boji proti odbojům nechal popravit přes 400 lidí a dalších téměř 2 500 lidí poslal do koncentračních táborů.

koncentrační tábor

Heydrich prosazoval podle dejepis.com takzvanou metodu cukru a biče – poslušní občané byli odměňování a neposlušní trestáni. Například poslech zahraničního rozhlasu se trestal i smrtí. Začalo také poněmčování, kdy byli lidé rozděleni do několika skupin a v tom lepším případě byli převychováváni. Ti, kteří nevyhovovali předpisům, byli odváženi do koncentračních táborů.

Zlomový bod nastal 27. května 1942, kdy byl spáchán atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha dvěma výsadkáři – Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem. Heydrich o několik dní později zemřel a na základě toho byla Británií zrušena Mnichovská dohoda. Reakce na atentát na sebe nenechala dlouho čekat a 10. června byly vypáleny a vyhlazeny Lidice a 24. června Ležáky.

Památník v Lidicích

Po celou dobu Protektorátu byli lidé posíláni do koncentračních táborů a kurz marky byl vůči koruně uměle nastaven na 1:10. Jídlo se dostávalo na příděl podle potravinových lístků a židům bylo zakázáno jakkoliv nakládat se svým majetkem. Vše bylo ukončeno až osvobozením 8. května 1945, kdy oficiálně skončila druhá světová válka. Naše území bylo nejdéle okupovanou zemí Německem.

A nyní si připomeneme Ludolfovo číslo – pí (π). Mezinárodní den pí připadá každoročně na 14. března, kdy si připomínáme tuto matematickou konstantu. A proč tento den? Odpověď je jednoduchá – byla použita první tři čísla, tedy 3,14. A co tedy toto číslo značí? Tato matematická konstanta udává poměr obvodu jakéhokoliv kruhu k jeho průměru. Používali jej už staří Egypťané a Babyloňané, ale jméno Ludolfovo číslo dostalo pí až po německém Ludolphu van Ceulenu, který žil v 16. století.

Pí je iracionální číslo – tedy desetinné číslo bez konce a opakujícího se vzoru. Doposud bylo vypočítáno více než 50 bilionů číslic za jeho desetinnou čárkou. Podle piday.org použil jako první algoritmický přístup k výpočtu π Archimedes. A nakonec jedna zajímavost – ačkoliv den pí byl určen na základě jeho číslic, 14. března 1879 se narodil Albert Einstein.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze