Vítám vás u dalšího dílu Stalo se. V tomto týdnu se odehrála asi nejslavnější sportovní událost – čeští hokejisté vyhráli v zimních olympijských hrách v Naganu zlato – také si povíme něco o první naklonované ovci Dolly, která znamenala obrovský úspěch ve vědě. Začneme ale v Česku.
Zimní olympijské hry (ZOH) v Naganu se konaly od 7. do 22. 2. 1998. Poprvé v historii se kvůli olympijským hrám přerušila NHL, aby hráči mohli posílit své národní týmy při ZOH. Na ledě se tak sešli hráči jako Jaromír Jágr, Dominik Hašek, Jaroslav Špaček, Vladimír Růžička nebo Robert Reichel. Trenérem byl tenkrát Ivan Hlinka a jeho asistentem Slavomír Lener.
V základní skupině vyhrálo Česko nad Finskem 3:0, poté drtivě porazilo Kazachstán 8:2 a následně bylo Česko poraženo Ruskem 1:2. Touto prohrou se dostalo na druhé místo v tabulce. Ve čtvrtfinále pak podle sport.cz hrál tým s USA a podařilo se mu zvítězit 4:1. Česko se tak probojovalo do semifinále a čekal jej zápas s Kanadou, která představovala velkého favorita na vítězství.
Souboj s Kanadou nebyl jednoduchý a na konci třetí třetiny byl stav 1:1. Rozhodly až nájezdy, kde Robert Reichel dal gól a rozhodl o postupu České republiky do finále. Finále proběhlo v neděli 22. února 1998 a český tým hrál proti Rusku. První dvě třetiny proběhly bez gólu – až v osmé minutě třetí třetiny se podařilo dát gól Petru Svobodovi. Tento gól se ukázal jako rozhodující, Česká republika tak poprvé získala na olympijských hrát zlatou medaili v ledním hokeji.
Příjezd do České republiky si mnozí z nás pamatují. Při výstupu z letadla hokejisty vítal dav fanoušků. Hokejisté se nejdříve vydali za prezidentem a poté se přemístili na Staroměstské náměstí, kde probíhaly oslavy. Pro Českou republiku se tyto ZOH vryly do paměti jako zlaté Nagano a ti co sledovali živý přenos, určitě nezapomenou ani na hlášku tehdejšího komentátora Roberta Záruby, který prohlásil: „Přepište dějiny, Česká republika vyhrála olympijské hry!“
Nyní se přesuneme o jeden rok zpět, přesněji do 23. února roku 1997, kdy bylo oznámeno narození naklonované ovce Dolly. Samice ovce Finn Dorset se narodila 5. července 1996 a jejím „otcem“ byl biolog Ian Wilmut. Úspěch o naklonování byl tedy oznámen až později. Přineslo to jak obrovský skok ve vědě, tak i obavy ze zneužití. Do té doby byli vědci schopni klonovat savce, ale pouze za pomoci embryonálních buněk. Z dospělých buněk bylo možné klonovat pouze nižší druhy zvířat, jako jsou žáby.
Dolly byla naklonována pomocí buňky odebrané z mléčné žlázy z jiné ovce a narodila se náhradní matce. Že se jedná o klon bylo zřejmé ihned po narození, jelikož v případě příbuzenského vztahu se svojí matkou by měla jiné zbarvení. A proč jméno Dolly? Důvod je jednoduchý – dostala jméno po Dolly Parton, která je známá pro své velké poprsí a Dolly vznikla právě díky buňce vzaté z mléčné žlázy.
Dolly měla celkem štěstí – z 277 naklonovaných embryí byla jediná, která se narodila živá. Během života porodila celkem šest mláďat, ale na ovci se nedožila příliš dlouhého věku. Kvůli plicní chorobě byla 14. února 2003 utracena. Její tělo bylo zakonzervováno a je podle britannica.com vystaveno v Národním muzeu Skotska v Edinburghu.
Tento úspěšný pokus o naklonování savce přinesl nový pohled na vědu. Naklonování Dolly pomohlo podle dw.com i k objevu iPS buněk (Indukovaná pluripotentní kmenová buňka), za nějž byla udělena Nobelova cena. Klonování také posunulo vpřed geneticky modifikované orgány, které by se daly transplantovat lidem. Minulý rok se poprvé podařilo transplantovat modifikované prasečí srdce člověku. Ačkoliv po dvou měsících zemřel, znamená to posun v medicíně, kdy do budoucna nebudou muset lidé čekat na dárce orgánů. Klonování zvířat by také mohlo z části vyřešit problém s nedostatkem potravin ve světě. V Evropě však klonování hospodářských zvířat není povoleno.
