Extrémní teplo na Venuši stoupá vysoko do atmosféry a tvoří vířivé vichřice

Extrémní teplo na Venuši stoupá vysoko do atmosféry a tvoří vířivé vichřice
Fotografie: NASA/JPL-Caltech
  • Na Venuši vědci pozorovali větry, které se nacházejí vysoko v atmosféře
  • V horní vrstvě atmosféry může vítr dosahovat až 360 km/h
  • Vichřice, které se pohybují kolem Venuše, roznášejí teplo po celé planetě

Ačkoliv se říká, že je Venuše dvojčetem Země kvůli podobné velikosti, hmotnosti i skladby jádra, bydlet byste na ní opravdu nechtěli. Průměrná teplota na planetě dosahuje 467 stupňů Celsia a Venuše navíc nemá ani vlastní magnetické pole. Povrch planety je dostatečné žhavý, aby roztavil i olovo. Takto vysoké teploty se na Venuši drží kvůli husté atmosféře, která je tvořena z více jak 96 % oxidem uhličitým, čímž vzniká silný skleníkový efekt. V atmosféře se nachází kyselé sírové mraky a nekončící vířivé vichřice. Tyto větry vědci nyní studovali.

Tým studoval rychlost větrů na Venuši v různých výškách, kde pozorovali mraky a dle pohybu poté vypočítali rychlost větrů. Zjistili, že ve vyšších výškách – na vrcholu mraků, byl vítr až o 150 km/h rychlejší než níže u povrchu planety. Ve vrchní vrstvě atmosféry tak větry mohou dosahovat rychlosti až 360 km/h. Toto zjištění podpořilo již dřívější teorii, že teplo z Venuše stoupá nahoru, a tím se urychluje cirkulace atmosféry. „Podařilo se nám poprvé studovat vertikální složku větru. To znamená, jak se energie ze spodních a teplejších vrstev přenáší nahoru k mrakům, kde vede ke zrychlení větrů,“ řekl hlavní autor studie Pedro Machado. Ačkoliv se planeta otáčí velmi pomalu (rok zde trvá 224,7 pozemských dní), vítr obkrouží planetu za 4 pozemské dny, čímž rozptyluje teplo po celé planetě.


Na povrchu Venuše kvůli extrémním teplotám vzniká infračervené záření. To stoupá do mraků, které se nacházejí až 48 km nad povrchem. Vědci pozorovali planetu v infračerveném světle pomocí Galileo National Telescope, který se nachází na Kanárských ostrovech. Ve studii Venuše i její atmosféry chtějí vědci pokračovat i v budoucnu, kdy se na planetu zaměří více sond a misí. Dle space.com Evropská vesmírná agentura například plánuje misi EnVision, jejíž cílem bude zkoumat povrch Venuše a její historii. „Tato práce ukazuje druh vědy, který bude umožněn pomocí přístrojů EnVision,“ uvedl Machado.

Související články
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze