Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoliv, ale především jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, dlouhodobě nemocní (nemoci srdce, vysoký krevní tlak, nadváha) a lidé léčení některými léky (např. na depresi, nespavost apod.). Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl několikrát denně někdo kontrolovat (třeba jen po telefonu) a zjistit, zda jsou v pořádku. Co dělat, aby vám horké počasí nezpůsobilo zdravotní problémy?
Jak se oblékat?
Noste lehké, netěsné oděvy světlých barev a s převahou přírodních materiálů. Světlá barva méně absorbuje horko a přírodní materiály umožňují pokožce lépe dýchat, takže se v nich méně potíme. S ohledem na ochranu kůže je lepší mít zakryté lehkým, světlým a prodyšným oděvem větší části těla a ty, které nekryje látka, je dobré chránit alespoň krémy s faktorem SPF 15 a vyšším. Důležitá je pokrývka hlavy, ochrání nás před úžehem neboli přehřátím mozku. Použít můžeme i slunečník nebo deštník, cokoli, co poskytne hlavě stín před pálícím sluncem. Oči chraňme slunečními brýlemi.
Nevystavujte se zbytečně slunci, hlavně ne přes poledne. Zejména starší osoby, osoby s chronickými onemocněními srdce a cév a malé děti by při teplotách překračujících 30 °C měly pobývat ve venkovním prostředí spíše jen v ranních a podvečerních hodinách.
Jak a co pít?
Nejlepší je střídat čistou vodu s minerálkou pro hrazení ztrát solí. Dobře poslouží i chlazený slabý čaj, ať už černý či bylinkový. Nevhodné jsou ze zdravotního hlediska nápoje s vysokým obsahem cukru, nejen s ohledem na kalorie, ale i na fakt, že rychlý příjem vysoké dávky cukru organismus mění částečně na teplo, a to nám zvyšuje pocit horka.
Vypijte nejméně 2 až 3 litry tekutin za den a při tělesné aktivitě 2 až 4 sklenice každou hodinu. Nejlépe je nosit vodu stále s sebou a upíjet. Nuťte pít zejména děti a staré lidi, často nemívají pocit žízně.
Jakou volit stravu?
Ve vedrech jsou ideální lehká a snadno stravitelná jídla. Studené polévky, zeleninové saláty, chlazená zelenina a ovoce, jogurty nebo lehké pomazánky bez majonéz. Sami víte, že po vydatném a tučném jídle se cítíte často zatíženi, nekomfortně. Organismus ve vedrech nepotřebuje další takovou zátěž, tučná a na bílkoviny bohatá jídla opět zvyšují produkci tepla organismem.
Jezte také raději po menších dávkách a častěji. Vyhýbejte se snadno se kazícím potravinám, jako jsou například majonézové saláty, měkké salámy a podobně. Snížíte tím riziko zažívacích obtíží, průjmů a případných dalších projevů střevních infekcí.
Když přijde úpal, přehřátí, co dělat?
Úpal je vlastně selhání regulace tělesné teploty. Mezi příznaky patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný puls a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, v krajním případě i bezvědomí.
Při extrémním přehřátí, kdy se organismus může dostat až nad kritických 40 °C, je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat. Postiženého například otírejte houbou či ručníky namočenými ve studené vodě, zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla, zapněte ventilátor, pokud snese, lze použít i chladnější sprchu. Sledujte tělesnou teplotu – pokračujte v postupném chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Postiženému nedávejte pít a zatímco ho chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc. V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny.
Jak poznáme vyčerpání z přehřátí
Vyčerpání z přehřátí může vzniknout i několik dní po expozici vysoké teplotě při nevyvážené náhradě tekutin. Jde o odpověď organismu na nadměrné ztráty vody a soli pocením. Projevuje se pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi až mdlobou, nevolností či zvracením. Tělesná teplota může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké. Lékařská pomoc je nezbytná, pokud jsou příznaky závažné anebo postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy.
Člověku je potřeba pomoci s postupným ochlazováním a podat tekutiny po doušcích, v případě nevolnosti je nepodávat. Pokud příznaky trvají déle než hodinu, je nutné vždy kontaktovat lékaře. Dle jeho rady pak eventuálně podat solné (iontové) roztoky.
