Je tu další díl Stalo se, kde si opět připomeneme události tohoto týdne, které se zapsaly do historie. Dnes se podíváme do zámoří a nejdříve se zaměříme na Austrálii, kde před 50 lety byla otevřena opera a poté se vrátíme v čase ještě dále a povíme si něco o nákupu Aljašky. 2. března 1959 se v Sydney konala ceremonie, která znamenala počátek výstavby opery. Budovu navrhl dánský architekt Jørn Utzon, který se v té době nebál navrhnout něco, co bylo moderní a neobvyklé.
Podle sydneyoperahouse.com právě on přivezl bronzovou desku, která byla umístěna do místa, kde se protínají sály. Plaketu následně připevnil tehdejší premiér a dodnes ji lze vidět na schodech. Výstavbu opery však doprovázelo nemálo komplikací, a to zejména kvůli modernímu pojetí budovy. Největší problém pak nastal s výstavbou střechy a inženýři tak museli přijít na to, jak tyto zakřivené oblouky postavit. S řešením nakonec přišel sám Utzon v roce 1962 a střechy byly sestaveny z dlaždic, kterých je celkem 1 056 006, jak uvádí sydneyoperahouse.com.
Výstavba střechy trvala podle oficiálních stránek Opery tři roky a vláda začala být nespokojená s rostoucími náklady. Původně bylo na budovu vyčleněno 3,5 milionu liber, v roce 1962 byly ale odhadované náklady už 13,7 milionu liber. Utzon se tak dostával do neshod s úřady, až nakonec rezignoval a z projektu odstoupil. Stavbu nakonec dokončil architekt Peter Hall.
Opera v Sydney byla slavnostně otevřena 20. října 1973 a podle sydneyoperahouse.com přijela na otevření královna Alžběta II., která měla ještě před oficiálním otevřením možnost vidět inscenaci Vojna a mír. První představení se pak odehrálo v Koncertní síni, kde symfonický orchestr zahrál Wagnerova díla.
Opera v Sydney slouží mnoha účelům. Například v roce 1980 zde vyhrál Arnold Schwarzenegger svůj poslední titul Mr Olympia a v roce 1987 zde přednášel papež Jan Pavel II. 28. června 2007 byla Opera v Sydney zařazena na seznam světového dědictví UNESCO, kde se umístila po boku Tádž Mahalu, egyptských pyramid a Velké čínské zdi.
A přesuneme se do 18. října 1867, kdy Aljašku formálně odkoupily Spojené státy od Ruska. V roce 1966 zaslal císař Alexandr II. ruskému ministru působícímu v USA pokyn k tomu, aby zahájil jednání o prodeji. Baron Eduard de Stoeckl se nakonec dohodl s ministrem zahraničí Williamem Henrym Sewardem na ceně 7,2 milionu dolarů, což znamenalo pouhé 2 centy za akr.
Pro Rusko však byla Aljaška v té době přítěží – nacházela se daleko a bylo by tak těžké ji ochránit v případě napadení, navíc se mělo za to, že se jedná o bezcennou planinu, na které se nedá nic pěstovat a prakticky ani bydlet. Podle britannica.com byla smlouva o koupi předložena senátu 30. března 1867 a oficiální zmocnění tohoto státu přišlo 18. října, kdy byla vyměněna ve městě Sitka vlajka.
Dnes již víme, že koupě Aljašky nebyl špatný krok – v roce 1899 zde bylo nalezeno zlato, které vedlo ke zlaté horečce a celkově je tato země bohatá na přírodní zdroje. Podle history.com pochází 25 % americké ropy a více jak 50 % mořských plodů právě z Aljašky. V USA se také slaví 18. října Den Aljašky, jako výročí formálního převodu.
