Prstence Saturnu jsou v celé naší Sluneční soustavě nejlépe pozorovatelné a jsou neustále předmětem zkoumání. Jsou složeny z velkých i menších kusů ledu a postupně padají do nitra planety, která je k sobě táhne svojí gravitací. Někteří vědci se domnívají, že prstence nebyly kolem Saturnu vždy a jsou staré pouze 100 milionů let, je tak jen otázkou, kdy opět úplně vymizí.
„Stále se snažíme zjistit, jak přesně erodují. V současné době výzkum naznačuje, že prstence budou součástí Saturnu jen dalších několik set milionů let. To může znít jako dlouhá doba. Ale v dějinách vesmíru je to relativně rychlá smrt. Mohli bychom mít velké štěstí, že budeme poblíž v době, kdy prstence existují,“ uvedl hlavní výzkumník Dr. James O'Donoghue. Pro sledování prstenců použijí vědci Webbův teleskop společně s observatoří Keck na Havaji.
Když kolem Saturnových prstenců prolétala sonda Cassini, která v roce 2017 ukončila misi a vlétla do planety, zjistila, že každou sekundu do sebe Saturn natáhne 400 až 2 800 kg ledových kusů, které následně zahřívají jeho atmosféru. Touto rychlostí by podle space.com mohly prstence zmizet za 300 milionů let, což je z pohledu kosmického meřítka velmi krátká doba.
Saturn's rings are disappearing. The James Webb Space Telescope may reveal how much time they have left. https://t.co/j84QRZQ6QK pic.twitter.com/mCsROtCckg
— SPACE.com (@SPACEdotcom) May 2, 2023
Tento odhad však nemusí být úplně přesný. Saturnu trvá téměř 30 pozemských let, než oběhne Slunce. Jak se posouvá po své oběžné dráze, přibližuje se a zase vzdaluje od Slunce a stejně tak reagují i jeho prstence. Sklon planety a sluneční záření tak do značné míry ovlivňuje, kolik materiálu z prstenců spadne do Saturnu. Vědci tak teleskopy použijí na měření emisí molekul vodíku v horních vrstvách atmosféry. Těchto molekul je detekováno více ve chvíli, kdy materiál z prstenců spadne do atmosféry v menším množství a naopak ubývá při vpádu velkého množství ledových kusů.
