Rover Perseverance objevil na dně kráteru vulkanické horniny

Rover Perseverance objevil na dně kráteru vulkanické horniny
Fotografie: NASA
  • Vědci očekávali, že na dně naleznou sedimentární horninu
  • Vyvřelé horniny nejsou pro hledání života ideální, navíc se okolo žádné sopečné útvary nenachází
  • Na jiných místech však Perseverance nabral vzorky sedimentárních hornin, které by se měly dostat na Zem

Rover Perseverance od jara minulého roku zkoumá horniny na dně kráteru Jezero. Toto místo vědci vybrali, protože se tam před miliardami let nacházelo obrovské jezero plné vody, očekávalo se tak, že rover najde sedimentární horninu, jež vznikla z bahna a písku. Místo toho však vědci nyní zjistili, že dno je tvořeno ze dvou typů vyvřelých hornin.

Vyvřelé horniny jsou vhodné pro měření času, jelikož krystaly v nich zaznamenávají podrobnosti o tom, kdy se vytvořily, uvedla NASA. „Velkou hodnotou vyvřelých hornin, které jsme nasbírali, je, že nám řeknou, kdy bylo v kráteru Jezeru opravdové jezero,“ řekl Ken Farley z Caltechu a dodal, že to bude vést ke zkoumání toho, kdy bylo na Marsu příznivé klima pro existenci vody na povrchu planety a kdy došlo ke změně podnebí, které je na Marsu dnes.


Perseverance hledal na dně kráteru mikroskopické známky života. Vyvřelá hornina ale není pro uchování potencionálních známek života ideální narozdíl od horninového sedimentu. To ale neznamená, že rover žádné stopy života nenajde. Například v místě říční delty se nachází velké množství sedimentů, které Perseverance zkoumá od dubna letošního roku a shromáždil několik vzorků, které by se měly v roce 2033 dostat na Zem pro další zkoumání.

Většina z nás očekávala, že budeme studovat horniny usazené v jezeře a trvalo nám docela dlouho, než jsme se smířili s tím, že horniny na dně kráteru jsou vyvřelé,“ řekl Farley pro space.com. Původ vyvřelých hornin je však záhadou, jelikož se v blízkosti kráteru žádné sopečné útvary nenachází. Dříve také sondy na Marsu uviděly skalní útvar s minerálem olivínem o rozloze 70 000 kilometrů čtverečních, který sahá od vnitřního kráteru Jezero až do jeho okolí. Jednou z teorií, proč je v tomto místě olivín tak hojný, jsou dopady meteoritů, sopečné erupce a sedimentační procesy. Další teorií je, že olivín vznikl hluboko pod zemí z pomalu se ochlazujícího magmatu.

Související články
Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze