Rok 2004. Stejně jako je dnes v kurzu umělá inteligence, pobláznily tehdy svět nově vznikající sociální sítě. V létě předchozího roku vznikla Myspace a hned v únoru startuje Facebook. Tehdy si asi jen málokdo dokázal představit, jakou mánii to vyvolá a jak to změní náš svět. I proto si vedení Googlu nechalo protéct tuto příležitost mezi prsty a postupně se z toho stal vlak, který Googlu nadobro ujel, jak ukazuje příběh pozdějšího pokusu v podobě známé sítě Google+.
Naštěstí měl v záloze jednu tajnou zbraň v podobě liberální zaměstnanecké kultury. V té době platilo nevídané pravidlo, že zaměstnanci mohou až pětinu pracovní doby strávit na projektu, který nijak nesouvisí s jejich příkazy seshora. Vzniklé projekty pak samozřejmě patřily Googlu, který se je mohl rozhodnout použít nebo potopit.
Vývojář Orkut Büyükkökten strávil tento čas prací na své sociální síti, kterou pojmenoval po sobě a spustil na začátku roku 2004. Nabízela přesně to, co je jádrem dnešních sociálních sítí: uživatelské profily, jejich propojování pomocí „přátelství“, snadné sdílení textů a fotografií a také skupiny pro nejrůznější zájmy.
Uspěl, ale…
Zájem podpořilo také to, že prvně byla služba dostupná pouze prostřednictvím pozvánek. Jak ale zjistili mnozí uživatelé, nebyl to jen čistě marketingový tah pro zvýšení zájmu, ale také technologické omezení, protože už při malém počtu uživatelů systém často vypadával. Stále se totiž jednalo o projekt „jednoho muže“, který z hlediska technologií nemohl konkurovat Marku Zuckerbergovi a jeho raketově startujícímu impériu.
I přes to se dokázal Orkut prosadit a na svém vrcholu měl 50 miliónů uživatelů. Kde je tedy háček? Drtivá většina jich byla z Pákistánu a Brazílie, kde se až do roku 2012 jednalo o nejrozšířenější sociální síť. To je ale pro manažery noční můra: tyto trhy generují náklady, ale kvůli nízké kupní síle se nedají tak dobře zpeněžit jako západní svět. Síť tak nadále skomírala, potýkala se s technickými problémy a po prosazení se Facebooku v Brazílii začal strmý pokles počtu uživatelů, hlavně těch aktivních.
Reakcí Googlu bylo rozeběhnout se proti zdi s ještě větší vehemencí, a to v podobě již zmiňovaného Google+ z roku 2011. Ten odčerpal Orkutu další uživatele, stejně jako YouTube, které mělo sloužit pro sdílení videí, ale doplňkové služby z něj udělaly tak trochu další sociální síť.
Tuto agónii Google oficiálně ukončil 30. září 2014. Doménu (orkut.com) si však ponechal v držení a až do dnešních dní si na ní můžeme přečíst dopis zakladatele služby. Kromě rozloučení si zde mezi řádky můžeme přečíst mezi řádky i kritiku současných sociálních sítí, které se vzdálily svému původnímu poslání natolik, že dnes lidi spíše rozdělují, než aby je spojovaly. Těžko říct, jestli by Orkut nedopadl stejně, kdyby stejně jako řada dalších projektů nezamířil do slepé uličky.
