V úspěch Metaverse věřil snad jen Mark Zuckerberg

Slepé uličky
V úspěch Metaverse věřil snad jen Mark Zuckerberg
Fotografie: Meta

Během kovidové pandemie a následných lockdownů se u mnohých většina jejich životů přenesla na internet, ať už šlo o práci nebo kontakty s blízkými. Zhruba někdy v té době se v hlavě zakladatele největší sociální sítě zrodil nápad, proč z toho neudělat nový normál…

Název metaverse přitom není z jeho hlavy, stejně jako celý nápad. Poprvé jej použil Neil Stephenson ve sci-fi novele Snow Crash z roku 1992, který popisuje sdílený virtuální prostor coby nástupce internetu. Téma pak zpracovávali různí autoři a asi nejznámější je pak román Ready Player One z roku 2011, který se o 7 let dočkal filmového zpracování.

Co z toho bylo přesnou inspirací pro Marka Zuckerberga není jasné, ale nelze mu upřít to, že jím založený a zčásti vyvinutý Facebook do jisté míry suploval takové prostředí, i když jenom na displejích počítačů a telefonů.

Pandemie však ukázala, že je takové prostředí důležitější než se na první pohled zdálo. Že to není jen doplněk skutečného světa, ale že může fungovat i jako jeho náhrada. Proto v roce 2021 začal Zuckerberg otevřeně hovořit o svých plánech. Vždy u toho zdůrazňoval, že bude přístupný všem bez rozdílu, ale obvykle byl na svých propagačních viděný v hodně drahých sadách pro virtuální realitu.

Stejně zběsilé bylo i utrácení v makroekonomickém měřítku. Už dříve koupil Facebook firmu Oculus VR, založil Reality Labs, která měla zkoumat nové směry v této oblasti, a celou svou společnost přejmenoval na Meta – tak moc věřil tomu, že se jeho nápad uchytí. Odhaduje se, že to vše spolykalo více jak 70 miliard dolarů, což je jedna z největších investicí v dějinách výpočetní techniky.

Všechny lidi zaměstnané tímto projektem pověřil opravdu nesnadným zadáním: vymyslet systém pro virtuální realitu dost lehký a pohodlný, abyste jej mohli nosit skoro celý den, cenově dostupný pro masy a přesto tak výkonný, aby vás přesvědčil, že je to „jako ve „skutečnosti“?

A proč to všechno? Příklady použití jako nahrazení nudných konferenčních hovorů na Zoomu, hraní deskových her s prarodiči nebo sledování virtuálních koncertů vypadají sice působivě, ale ve skutečnosti je nikdo nepotřebuje.

A jak se z kovidu stalo jen další infekční onemocnění, začal opadat i zájem o všechno virtuální. První vlna propouštění se odehrála v roce 2023 a vedle Mety se týkalo i mnoha herních studií, které sázely na to, že pandemie nastavila nový normál. Dalším hřebíčkem bylo uvedení Apple Vision Pro, které hravě zastínily všechny pokusy Mety v této oblasti – když už ne do kvality, tak získanou pozorností úplně. Ale ani tyto brýle svět nezmění.

Zbytek už znáte. Svět pobláznila umělá inteligence, která na sebe strhla veškerou pozornost i investice. Poslední kapitolou je tak propuštění dalších 1500 zaměstnanců Reality Lab, čímž se z metaversa stává jedna z nejdražších slepých uliček v historii počítačů.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze