Postavení vesmírného teleskopu Jamese Webba vyžadovalo tři desítky let spolupráce a neuvěřitelné množství peněz. Jedná se o nejdražší teleskop, který byl kdy postaven – náklady se vyšplhaly na neuvěřitelných 10 miliard dolarů (228 miliard korun). V době, kdy se začalo s jeho návrhem, byl na něj uvolněn rozpočet o výši 1 miliardy dolarů. Rozpočet se ale stále navyšoval a v jednu chvíli to i vypadalo, že k jeho dokončení nedojde. Nakonec však byl rozpočet 10 miliard schválen a nejvýkonnější teleskop všech dob mohl být dostavěn.
Vědci museli vyvinout nové technologie, jeho 18 segmentových zrcadel je potaženo zlatem a dohromady měří 6,5 metru. I tato velikost vedla k další překážce – jak teleskop dostat do rakety? Nakonec vědci udělali to, že teleskop prostě složili. Poprvé se tak stalo, že se ve vesmíru dalekohled rozkládal, a to jak jeho zrcadla, tak i tepelné štíty, které jsou velké jako tenisový kurt.
Start Webbova teleskopu
Teleskop odstartoval 25. prosince na raketě Ariane V a jeho cílem bylo dorazit do Lagrangeova bodu 2. Toto místo se nachází ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země. V tomto bodě se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly, teleskop tak prakticky nemění vůči soustavě svou polohu. Jakmile teleskop dorazil na dané místo, začal s rozvinováním sluneční clony. Jedná se o pět vrstev folií, které jsou potaženy reflexním kovem, každá je tlustá jen jako lidský vlas. Dohromady poskytují ochranu více jak 1 milion SPF. Sluneční clona je velmi důležitá, jelikož udržuje teleskop při teplotě jen pár stupňů nad absolutní nulou, a to umožňuje vidět i to nejslabší infračervené světlo ve vesmíru.
Po rozložení zrcadel se musela všechna zkalibrovat tak, aby dohromady fungovala jako jedno. Při kalibraci vědci postupovali dle předem daných kroků a zrcadla nastavili tak přesně, že dnes teleskop funguje lépe, než se předpokládalo. Nastavení také trvalo ze všeho nejdéle, přesnost se ale v tomto případě vyplatila, jelikož snímky, které nyní můžeme vidět, jsme si do té doby mohli jen představovat.
První snímky
Všichni vesmírní nadšenci na první snímky netrpělivě čekali. NASA první snímek (galaxii SMACS 0723) ukázala prezidentu Bidenovi v Bílém domě a oficiální představení prvních pěti snímků proběhlo 12. července tohoto roku. NASA vybrala snímky galaxií a mlhovin, které již dříve pozoroval Hubbleův teleskop, aby ukázala rozdíl v ostrosti snímků.
Webbův teleskop pozoruje vesmír v infračerveném světle, které je pro lidské oko neviditelné, a tak je potřeba pokaždé snímky uvést do barevného spektra. Díky jeho čtyřem přístrojům lze pozorovat i objekty za mlhovinami, stejně jako v obrovské vzdálenosti, kdy vesmír teprve začínal. Webbův teleskop je schopný rozpoznat, z čeho se skládá atmosféra exoplanet, ale dokáže zjistit i nové informace o planetách v naší Sluneční soustavě.
Hubbleův teleskop funguje již přes 30 let a dodnes je schopný přinášet nové informace. Webbův teleskop tak teprve svoji cestu započal, NASA tak trochu očekává, že by konečně mohla být objevena planeta, na které by mohl být život. To by se však dalo přirovnat k hledání jehly v kupce sena, ale konečně bychom měli odpověď na otázku: Jsme ve vesmíru sami?
