Sondy Voyager jsou asi nejpozoruhodnějším výtvorem vesmírného programu NASA. I když se původně jednalo o sondy pro průzkum vnějších planet sluneční soustavy, následně se z nich staly jediné lidmi vytvořené objekty, které tuto soustavu opustily a do mezihvězdného prostoru tak nesou poselství o existenci naší civilizace.
A nejde jen o pasivní nesení informace. Úsilí NASA a vynalézavost jejích pracovníků prodlužuje i životnost vědeckého života obou sond. Jeden z týmů se zabývá zbytky paliva, které se zřejmě hromadí uvnitř úzkých trubek v některých tryskách kosmické lodi. Tyto trysky se používají k udržování antény každé kosmické lodi nasměrované k Zemi. Tento typ nánosu byl pozorován u několika dalších kosmických sond.
Kosmické sondy se mohou otáčet ve třech směrech - nahoru a dolů, doleva a doprava a kolem středové osy jako kolo. Při tom se automaticky spouštějí trysky a mění orientaci kosmické lodi tak, aby její antény zůstaly nasměrované na Zemi. Palivo proudí do trysek palivovým potrubím a poté prochází menším potrubím uvnitř trysek, které se nazývá přívodní potrubí paliva a je 25krát užší než vnější palivové potrubí. Při každém odpálení trysky se přidává malé množství zbytků paliva, což po desetiletí vede k postupnému hromadění materiálu. V některých přívodních trubkách se tak nahromadilo značné množství. Aby se toto hromadění zpomalilo, začala mise nechávat obě kosmické lodě před zapálením trysek mírně se roztočit v každém směru. Tím se sníží četnost zážehů trysek.
Úpravy rozsahu otáčení trysek byly provedeny příkazy vyslanými v září a říjnu a umožňují sondě pohybovat se v každém směru o téměř 1 stupeň dále než v minulosti. Mise také provádí méně delších použití, což dále sníží celkový počet startů trysek provedených na každé sondě.
Aktualizovat se musejí i sondy
Tým také nahrává softwarovou záplatu, která má zabránit opakování závady, jež se objevila na Voyageru 1 v loňském roce. Inženýři tuto závadu vyřešili a záplata má zabránit tomu, aby se tento problém u sondy Voyager 1 opakoval nebo se objevil u jejího dvojčete Voyager 2.
V roce 2022 začal palubní počítač, který sondu Voyager 1 orientuje k Zemi, odesílat zkreslená hlášení o stavu, přestože jinak fungoval normálně. Inženýrům mise trvalo několik měsíců, než problém odhalili. Systém kloubového nastavení a řízení polohy špatně směroval příkazy a zapisoval je do paměti počítače, místo aby je prováděl. Jeden z těchto chybných příkazů zkreslil hlášení o stavu systému AACS dříve, než se dostalo k inženýrům na zemi.
Tým zjistil, že systém AACS se přepnul do nesprávného režimu, ale nedokázal určit příčinu, a proto si není jistý, zda se problém může opakovat. Softwarová oprava by tomu měla zabránit.