Před nedávnem jsme se podívali na pár tipů, jak chránit vaše domácí mazlíčky v době horkých dnů. Také jsme vám přinesli pár rad, jak se dobře vyspat během tropických nocí. Dnes se podíváme na to, jak chránit naše zdraví během vlny veder.
Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoliv, ale především jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, dlouhodobě nemocní (nemoci srdce, vysoký krevní tlak, nadváha) a lidé léčení některými léky (například na depresi, nespavost apod.). Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl několikrát denně někdo kontrolovat (třeba jen po telefonu) a zjistit, zda jsou v pořádku. Účinky extrémního horka můžete zmírnit, pokud se budete řídit následujícími radami:
Jak si chránit zdraví v tropických dnech? Účinky extrémního horka můžete zmírnit, pokud se budete řídit následujícími radami: https://t.co/Yb5jn81boJ pic.twitter.com/hXABuEmFU1
— Státní zdravotní ústav (@szupraha) August 16, 2022
Jak se oblékat?
Noste lehké, netísnivé oděvy světlých barev a s převahou přírodních materiálů. Světlá barva pomáhá méně absorbovat horko a přírodní materiály umožňují pokožce lépe dýchat, méně se v nich potíme. S ohledem na ochranu kůže je lepší mít zakryté lehkým, světlým a prodyšným oděvem větší část těla a tu, kterou nekryje látka, je dobré chránit alespoň krémy s faktorem SPF 15 a vyšším. Důležitá je pokrývka hlavy, ochrání nás před úžehem neboli přehřátím mozku. Použít můžeme i slunečník, nebo poslouží i deštník, cokoli, co poskytne hlavě stín před pálícím sluncem. Oči chraňme slunečními brýlemi.
Jak pít a co pít?
Nejlepší je střídat čistou vodu s minerálkou pro hrazení ztrát solí. Dobře poslouží i chlazený slabý čaj, ať už černý či bylinkový. Nevhodné jsou ze zdravotního hlediska nápoje s vysokým obsahem cukru, nejen s ohledem na kalorie, ale i na fakt, že rychlý příjem vysoké dávky cukru organismus mění částečně na teplo, a to nám zvyšuje pocit horka. Vypijte nejméně 2 až 3 litry tekutin za den a při tělesné aktivitě 2 až 4 sklenice každou hodinu. Nejlépe je nosit vodu stále s sebou a upíjet. Nuťte pít zejména děti a staré lidi, často nemívají pocit žízně.
Jakou volit stravu?
Ideální ve vedrech jsou lehká a snadno stravitelná jídla. Studené polévky, zeleninové saláty, chlazená zelenina a ovoce, jogurty, lehké pomazánky bez majonéz. Sami víte, že po vydatném a tučném jídle se cítíme často zatížení a nekomfortně. Organismus ve vedrech nepotřebuje další takovou zátěž, tučná a na bílkoviny bohatá jídla opět zvyšují produkci tepla organizmem. Jezte také raději po menších dávkách a častěji. Vyhýbejte se snadno se kazícím potravinám, jako jsou majonézové saláty, měkké salámy a podobně. Ušetříte si tím riziko zažívacích obtíží, průjmů a případně další projevy střevních infekcí.
Když přijde úpal, přehřátí, co dělat?
Úpal je vlastně selhání regulace tělesné teploty. Mezi příznaky patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný pulz a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, bezvědomí. Při extrémním přehřátí, kdy se organismus může dostat až nad kritických 40 °C, je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat. Například otírejte postiženého houbou či ručníky namočenými ve studené vodě, zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla, zapněte ventilátor, pokud snese, lze použít i chladnější sprchu. Sledujte tělesnou teplotu – pokračujte v postupném chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Nedávejte postiženému pít. Zatímco postiženého chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc. V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny.
Je-li na počátku jen zvýšená teplota (do 38 °C) – postiženého ochlazujte. Pokud nespadá do rizikové skupiny a příznaky ustoupí do jedné hodiny, při dobrém celkovém stavu postiženého jen sledujte a podejte mu tekutiny. Lékaře volat nemusíte, ale buďte opatrní i v následujících dnech, neboť může dojít k opožděné reakci (vyčerpání z přehřátí).
