Když se řekne startup, znamená to začínající firmu. Nejde však o to, že by si někdo otevřel v ulici nové pekařství nebo květinářství. V užším slova smyslu takový startup dělá něco, co nikdo před ním. Buď tak supluje neschopnost a nepružnost velkých korporací, nebo je dokonce u zrodu úplně nového odvětví. Pohled do historie ukazuje, že řada dnešních technologických gigantů právě takto začínala, byť se jim tehdy říkalo spíše „garážové firmy“, protože skutečně měly první sídlo i provozovnu v předměstské garáži. Typicky dnešní Apple.
I z toho důvodu kolem startupů krouží investoři, kteří nechtějí propásnout příležitost, kdy někdo bude zakládat další Apple nebo Google. Jenže kde jsou peníze, bývají i lidé, kteří je chtějí získat, a to mnohdy za každou cenu.
Těžko na dálku soudit, jestli startup Juicero založený v roce 2013 skutečně věřil, že změní svět. Snažil se řešit jeden z problémů prvního světa. Normální by bylo čerstvé ovoce sníst. Nebo jej můžete naházet do odšťavňovače. Jenže ten pak musíte umýt a vůbec je to celé pomalé a pracné.
Autoři se však inspirovali u kávovarů využívajících kapsle a vytvořili něco podobného pro ovoce. Za 5 až 7 dolarů (100 až 200 korun) si můžete objednat sáček s kousky ovoce, který vložíte do přístroje za 700 dolarů, tedy necelých 20 tisíc korun. Nejprve však musíte naskenovat QR kód na sáčku a Juicero pak přes internet ověří jeho platnost. Podle výrobce to je bezpečnostní pojistka, aby ovoce bylo stále čerstvé, protože v sáčku vydrží pouze asi týden.
Připadá vám to už na první poslech jako hloupost? Nejste sami. Juicero si vzali do parády novináři a influenceři, kteří například zjistili, že když sáček vymačkáte ručně, získáte stejný objem tekutiny, jako drahý přístroj, který má údajně vyvinout tlak až 4 tuny na metr čtvereční.
Paradoxně něco takového slavilo úspěch u investorů. V jejich seznamu se objevil například i Google a celkem se na tento projekt vybralo 118 milionů dolarů.
Byli jste varováni
Trh velice bohatých zájemců se však brzy vyčerpal a i když odšťavňovač Juicero postupem času zlevnil na 400 dolarů, časem se stal spíše symbolem toho, že jeho majitel nezná hodnotu peněz, nebo je pozérsky rozhazuje, aby udělal dojem. Firma tak v roce 2017 zamířila do úpadku a ukočila svou činnost. O jejím působení se dodnes píšou případové studie či vědecké články. Z nich pak vyplývá, že i špičkoví investoři jsou také jenom lidi, kteří snadno podlehnou stádovému efektu, nebo spíše FOMO (Fear od Missing Out), tedy strachu, že o něco přijdou.
Ani to však nebylo dostatečné varování a zhruba ve stejné době se odehrávala daleko větší investiční kauza – Theranos. Ten na svém vrcholu dosáhl hodnoty až 10 miliard amerických dolarů, přestože neměl víc než jen tvrzení majitelky, že vyvíjí technologii, která bude schopna z jediné kapky krve rozpoznávat řadu nemocí. V tomto případě se mohou investoři hájit tím, že je pro ně biotechnologie příliš složitý obor. Totéž však nelze říci o nákupu a zpracování ovoce, kde se nechali nachytat úplně stejně.
