V dnešním díle o vyvracení mýtů se zaměříme na klimatizaci. V těchto horkých dnech si většina z nás pustí klimatizaci v autě i kanceláři a pokud má tu možnost, tak i doma. Jedná se o nejjednodušší způsob, jak se zchladit a netrpět ve vyhřátých místnostech, které tělu nedělají dobře. Klimatizace může být dobrým pomocníkem, ale i důvodem, proč se necítíte dobře. Asi jste někdy od někoho zaslechli, že po puštěné klimatizaci onemocněl. Ze samotné klimatizace neonemocníte, vždy je potřeba i viru či bakterie, která napadne tělo. Ale je pravdou, že klimatizace může jít nemoci naproti. Jak to tedy je?
Klimatizace a nemoci
Klimatizace vypouští do místnosti studený vzduch, který proudí přes filtry. Ty ovšem musejí být pravidelně měněny, jelikož se v nich mohou podle verywellhealth.com množit plísně, viry, bakterie a alergeny. Pokud jsou filtry čisté, i vzduch proudí čistý a nemůže tak být přenašečem nemoci.
Problém nastává ve chvíli, kdy se v místnosti nacházejí viry či bakterie a vzduch z klimatizace jej rozproudí po celé místnosti a vy jste jim opakovaně vystavováni. Pokud ale není původce nemoci, samotná klimatizace vám způsobit nemoc nemůže.
Ze studeného vzduchu vás ovšem může škrábat v krku, pálit oči, případně můžete začít chraptět. Nejedná se však o onemocnění, ale o následek špatně nastavené klimatizace. Samozřejmě oslabení organismu následně může vést ke snížené obranyschopnosti. Bolest v krku, chraptění i pálení očí je z důvodu suchého vzduchu, který z klimatizace fouká. Ten může podle mastersheatcool.com vést ke dráždivému kašli a suchý vzduch není vhodný ani pro alergiky a astmatiky.
Jak najít rovnováhu?
Pokud se nacházíte delší dobu v klimatizované místnosti, je dobré zvážit koupi zvlhčovače, který dokáže zvýšit vlhkost a tím zamezíte většině vedlejších účinků ze suchého a studeného vzduchu. Můžete také zároveň s klimatizací zapnout i čističku vzduchu, která z něj odstraní alergeny a bacily.
Dalším rozhodujícím faktorem je nastavení teploty. V případě, že je venku 35 stupňů Celsia a vy máte nastavenou klimatizaci na 22 °C, může to mít na vaše zdraví vliv. Vysoký rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou může způsobit potíže s dýcháním – zvláště u starších lidí nebo chronicky nemocných.
Teplota na klimatizaci by měla být nastavena o 5 až 7 °C níže, než je okolní teplota. Pokud je tedy venku 30 °C, klimatizace by neměla být nastavena na více jak 23 °C. Jak uvádí Národní zdravotnický informační portál (NZIP), při vyšším rozdílu hrozí tělu teplotní šok, a to je následně náchylné k respiračním onemocněním, bolestem v krku i onemocněním močových cest. Nejjednodušší je řídit se vlastním tělem a ve chvíli, kdy pociťujete zimu, nebo je vám proudění studeného vzduchu nepříjemné, z místnosti – pokud je to možné – odejděte nebo přenastavte teplotu.
