Dnes je to přesně dva roky, kdy rover Perseverance úspěšně přistál na povrchu Marsu, a započal tak novou misi, která má za úkol zjistit, zda na Marsu kdysi existovala jakákoliv forma života. Co vše tedy Perseverance za dva roky práce zvládnul?
Přistání na Marsu
NASA místo přistání vybírala dle snímků, které pořídily předchozí sondy z oběžné dráhy Marsu. Kráter Jezero byl vybrán z toho důvodu, že se vědci domnívají, že tato oblast byla kdysi zaplavena vodou a v ní se mohl nacházet alespoň mikrobiální život. Kráter Jezero je asi 45 km široký a nachází se na západním okraji pláně zvané Isidis Planitia.
Cesta na Mars byla dlouhá. Když pomineme roky chystání, tak i samotná cesta trvala přes půl roku. Rover odstartoval z Floridy dne 30. července 2020 a trvalo více jak 6 měsíců, než na Marsu přistál. Přistání na Marsu je navíc trochu jiné než na Zemi.
Při průletu atmosférou se kosmická loď značně zpomalí, ale u Marsu, který má jen 1 % zemské atmosféry, je zpomalení zanedbatelné, je tak potřeba bezpečný dopad obstarat jinak. Perseverance měl tak vlastní přistávací software. Rover bezpečně přistál na Marsu 18. února 2021 pomocí padáku, který měl průměr 21 metrů, a přistávacího manévru, jenž rover ještě zpomalil. Vědci toto přistání nazvali „7 minut hrůzy“, jelikož informace na Zemi putovaly 10 minut, vědcům tak nezbývalo nic jiného než čekat.
Start mise
Jakmile rover dosedl na Mars a poslal snímky zpět na Zemi, mohl zahájit kontrolu všech přístrojů. Rover však nepřiletěl sám – v jeho útrobách se vezl ještě Ingenutity Mars, první vrtulník, který kdy létal na jiné planetě. Jeho první let NASA oznámila 19. dubna 2021 a trval necelých 40 sekund. Od té doby vzlétl více jak 40krát.
První vědeckou kampaň zahájila NASA 1. června 2021, kdy rover opustil po systémových testech i testech helikoptéry místo přistání a vydal se do kráteru Jezero, kde začal odebírat první vzorky hornin, sedimentů a atmosféry. Kromě toho dokázal vyrobit z marťanské atmosféry kyslík a také vytvořil první sklad vzorků na jiné planetě.
Rover má v těle uložených celkem 43 zkumavek, přičemž 5 z nich je již naplněno různými materiály, které by měly případně odhalit kontaminaci s čímkoliv ze Země. Vědci se tak chtějí ujistit, že v případě, že by nalezli známky života, mohou vyloučit, že je s sebou přivezl rover. Podle NASA odebral již 18 vzorků z plánovaných 38 – není tak ještě ani v půlce. Ve zkumavkách je uložen regolit, atmosféra i vyvrtané vzorky ze skal.
Rover má před sebou ještě několik naplánovaných misí – úkolem je vždy odebrat vzorek horniny, ve které budou vědci později na Zemi hledat známky života. Vzorky by se měly z Perseverance vyzvednout pomocí mise Mars Sample Return, která je společnou prací mezi NASA a ESA. Přistávací modul odebere vzorky z roveru a pomocí malé rakety, kterou vystřelí na oběžnou dráhu Marsu, kde ji zachytí kosmická loď, se dostanou na Zemi. Pro jistotu však rover rozmístil zkumavky i po povrchu Marsu, kde by si je případně vyzvedly vrtulníky.
Ačkoliv je jasné, že nyní na Marsu žádný život není, jelikož na něm chybí základní složka života – kapalná voda, vědci chtějí vědět, zda na Marsu mohl život existovat před 4 miliardami let, kdy se stejně jako Země nacházel v rané fázi formování. To, jestli se na rudé planetě někdy život opravdu nacházel, se nejspíše dozvíme až v roce 2033, kdy by se měly vzorky dostat na Zemi.
