Vítám vás u dalšího dílu seriálu, kde si objasňujeme informace, které většina populace bere jako samozřejmé, ale nejsou tak úplně pravda. Nejspíše jste už slyšeli o BMI indexu. Ten má sloužit jako jakýsi rozcestník toho, jakou tělesnou váhu máte – od podváhy až po morbidní obezitu. Jenže moderní vymoženosti ukazují, že ne vždy se dá tímto, jinak jednoduchým výpočtem zjistit, zda je naše váha ideální. Jak to tedy s BMI indexem je?
Kde se BMI index vzal?
Ve 30. letech 19. století toto měření vymyslel Belgičan Adolphe Quetelet, aby rozčlenil jednotlivé lidské postavy. Výpočet uděláte tak, že svou tělesnou hmotnost v kilogramech vydělíte druhou mocninou své výšky v metrech. Jak uvádí obesitymedicine.org, výpočet BMI se stal standardem už v 19. století a používá se dodnes. Jako základ jej samozřejmě můžeme stále používat, ale jsou zde zásadní věci, se kterými tento vzorec nepočítá, a to s věkem a svalovou hmotou.
Po desítky let se svět zdraví a fitness opíral o jednoduché číslo BMI. Stačilo vydělit váhu v kilogramech výškou v metrech na druhou a tabulka ukázala, zda je člověk v normě, má nadváhu nebo trpí obezitou. Tento ukazatel se stal standardem nejen ve fitness centrech, ale i v lékařských ordinacích a zdravotních pojišťovnách. Jenže novější výzkumy stále častěji ukazují, že BMI neříká o našem zdraví ani zdaleka tolik, jak se dlouho tvrdilo.
BMI totiž nebere v úvahu, z čeho se naše tělo skládá. Dva lidé se stejným indexem mohou mít úplně jiné složení těla. Jeden může být svalnatý sportovec, druhý člověk se sedavým způsobem života a vyšším podílem tělesného tuku. Podle BMI by oba spadali do stejné kategorie, ale jejich zdravotní rizika by byla jiná. Stejně tak BMI ignoruje rozdíly mezi pohlavími, věkem i etnickým původem, což vede k častým nepřesnostem, jak uvedl abc.net.
Co se zjistilo, že není pravda
Dříve se věřilo, že čím nižší BMI, tím lepší zdraví. Jenže nové poznatky ukazují, že ani nízká váha nemusí být výhrou. Lidé s příliš nízkým BMI mohou mít oslabený imunitní systém, ztrácet svalovou hmotu a mít zvýšené riziko osteoporózy. Studie zveřejněná v roce 2023 časopisem Nature ukázala, že lidé s podváhou mají mnohem vyšší riziko zlomenin kostí. Ukázalo se také, že obezita není jen o čísle na váze. Lidé s vyšším BMI mohou mít zdravé metabolické hodnoty a správný poměr tuků a svalů v těle. Naopak část populace s normálním BMI vykazuje příznaky tzv. skryté obezity, kdy je tělo navenek štíhlé, ale obsahuje příliš mnoho tuku a málo svalů.
Jak se dnes měří „správná“ váha
Zdravotní odborníci se dnes shodují, že správná váha se neurčuje podle tabulek, ale podle složení těla. Mnohem důležitější než číslo na váze je poměr mezi tukem a svaly a také to, kde se tuk v těle ukládá. K orientaci se proto častěji používá obvod pasu nebo poměr pasu k výšce. Právě tyto hodnoty lépe ukazují, zda se tuk hromadí v rizikové oblasti kolem břicha.
Velkou roli hraje i tzv. tělesná kompozice, tedy procento tukové, svalové a kostní hmoty. Moderní přístroje, jako je bioimpedanční váha nebo duální rentgenová absorpciometrie, dokážou tyto údaje přesně změřit a odhalit, zda má člověk nadbytek tuku nebo naopak příliš málo svalů. Teprve souhrn těchto údajů poskytne realistický obraz o tom, jak na tom člověk skutečně je. „Zdravá váha“ už dnes neznamená jedno číslo, ale přiměřené množství svalové hmoty, zdravé množství tuku a funkční tělo, které zvládá každodenní zátěž.
