Vozítko Curiosity našlo nové důkazy o dávných řekách na Marsu

Vozítko Curiosity našlo nové důkazy o dávných řekách na Marsu
Fotografie: NASA
  • Vědci se domnívají, že mnohé útvary na Marsu byla v minulosti říční koryta
  • Důkaz pro tuto teorii přináší výzkum vozítka Curiosity a následné simulace

Už při pohledu na Mars z jeho oběžné dráhy se zdálo, že mnohé útvary na jeho povrchu vypadají jako vyschlá říční koryta na Zemi? Je to jen shoda okolností, nebo tudy kdysi tekla voda, která snad mohla být plná života? Nová analýza dat z vozítka Curiosity a následné simulace porovnávající podobné útvary na Marsu a na Zemi ukazuje, že je pravdivá spíše druhá teorie: velká část kráterů na Marsu mohla být kdysi obyvatelnými řekami.

Ve studii publikované v časopise Geophysical Research Letters vědci pomocí numerických modelů simulovali erozi na Marsu v průběhu tisíciletí a zjistili, že běžné kráterové útvary, tzv. lavice a nosy jsou s největší pravděpodobností pozůstatky dávných říčních koryt.

Tato studie jako první zmapovala erozi starobylé marťanské půdy pomocí počítačového modelu, který byl vytvořen na základě kombinace satelitních dat, snímků ze sondy Curiosity a 3D skenů stratigrafie. Jde o vrstvy hornin, které se ukládaly po miliony let pod mořským dnem Mexického zálivu. Analýza odhalila novou interpretaci běžných marťanských kráterových útvarů, které dosud nikdy nebyly spojovány s erodovanými říčními usazeninami. Tým vědců našel při navrhování počítačového modelu nové využití pro 25 let staré snímky stratigrafie Země. Snímky dna Mexického zálivu, které shromáždily ropné společnosti, poskytly ideální srovnání s Marsem.

Předchozí studie družicových dat z Marsu identifikovaly erozní tvary terénu zvané fluviální hřbety jako možné kandidáty na dávné říční usazeniny. Na základě dat získaných vozítkem Curiosity v kráteru Gale tým zjistil známky říčních usazenin, které nejsou spojeny s fluviálními hřbety, ale spíše s lavicovitými a nosnými tvary reliéfu, které nikdy nebyly spojovány s dávnými říčními usazeninami.

To naznačuje, že by se na jiných místech planety mohly nacházet dosud neobjevené říční usazeniny a že ještě větší část marťanských sedimentů mohla být vytvořena řekami během obyvatelného období historie Marsu,“ řekl ke studii Benjamin Cardenas, odborný asistent geověd na Penn State a hlavní autor nového článku, který tento objev oznamuje. „Na Zemi jsou říční koridory tak důležité pro život, chemické cykly, cykly živin a cykly sedimentů. Vše nasvědčuje tomu, že se tyto řeky na Marsu chovají podobně. Neznamená to, že bychom přímo potvrdili život na Marsu, ale rozhodně jsme tomuto objevu o krok blíže.

Diskuze ke článku
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky. Přidejte svůj názor jako první.
Přidat názor

Nejživější diskuze