Sonda Reuven Ramaty High Energy Solar Spectroscopic Imager (RHESSI) byla vypuštěna v roce 2002 a za úkol měla sledovat urychlování částic při slunečních erupcích. Mise byla ukončena v roce 2018 a NASA předpokládá, že téměř 300kg kosmická loď vstoupí zítra nad ránem do atmosféry a shoří. Vstup do atmosféry však nelze určit přesně, proto NASA uvádí rozmezí +/- 16 hodin.
Většina materiálu ze sondy by měla shořet, avšak některé části mohou průlet přežít – nejspíše však zbytky dopadnou do oceánu. To, že sonda i po vyřazení létala na oběžné dráze dalších pět let, než sestoupila do atmosféry, je jen další ukázkou toho, kolik vesmírného odpadu kolem Země létá. Sama NASA žádá úpravu vesmírných pravidel, hlavně kvůli odpadu ze satelitů a raket, které nejsou znovupoužitelné.
Podle space.com se aktuálně sleduje na 30 000 kusů úlomků, které se pohybují na oběžné dráze a ohrožují jak funkční satelity, tak astronauty. Počet sledovaných úlomků se však ani zdaleka nerovná počtu, který kolem zeměkoule létá. Podle ESA je na oběžné dráze více jak 131 milionů úlomků vesmírného odpadu, a to od velikosti milimetru po více jak 10 cm.
.@NASASun’s retired RHESSI spacecraft is expected to reenter the Earth’s atmosphere on Wed, April 19 at 7:40 p.m. ET, confirmed by the @DeptofDefense: https://t.co/bj1KqIkxa0 pic.twitter.com/4gfwztA0Cz
— Dr. Nicky Fox (@NASAScienceAA) April 17, 2023
I malé úlomky mohou způsobit poškození
Trosky z vyřazených satelitů představují asi největší hrozbu pro Mezinárodní vesmírnou stanici a aktuálně i čínskou vesmírnou stanici. Ve stejné výšce se totiž úlomky pohybují rychlostí více jak 28 000 km/h. A i pokud se srazí dva úlomky, vytvoří tak další, které opět navýší riziko. Sonda od NASA však nepředstavuje ani setinu toho, co se na oběžnou dráhu vypouští. Mezi největší objekty patří například čínská raketa Dlouhý pochod 5B, která po vypuštění posledního modulu vesmírné stanice kroužila kolem Země a později se nekontrolovatelně zřítila.
