Vítám vás u dnešního dílu Stalo se, kde si připomeneme, jak před 50 lety vypustila NASA na oběžnou dráhu první vesmírnou stanici Skylab, která ukázala, že lidé mohou žít i pracovat na oběžné dráze v mikrogravitaci. Počátek stanice se začal psát 14. května 1973, kdy na raketě Saturn V z Kennedyho vesmírného centra vzlétla bezpilotní stanice Skylab. Ihned po startu se však objevily potíže, které málem způsobily, že byla stanice neobyvatelná.
![Start rakety Saturn V](https://cdn.24net.cz/resources/img/grey.gif)
Podle NASA vznikl problém kvůli vibracím způsobeným při startu, kdy se utrhl meteoroidní štít a zničil jeden ze dvou solárních panelů a kolem druhého se obmotal tak, že nebyl schopen se roztáhnout. Solární panely byly nasměrované ke slunci, aby poskytovaly co nejvíce elektřiny. Kvůli ztrátě štítu docházelo však v přehřívání stanice a teplota uvnitř dosahala 52 stupňů Celsia. První mise na stanici tak byla bojem o její záchranu.
První tříčlennou posádku tvořil Pete Conrad, Paul Weitz a Joe Kerwin, která se ke stanici vydala pouhých 11 dní od vypuštění. Astronautům se podařilo nasadit improvizovanou sluneční clonu, aby se v kabině snížila teplota a taktéž uvolnili solární pole. Zbývající čas na stanici využili k provádění experimentů. Jejich mise trvala celkem 28 dní, což představovalo v té době nový rekord v pobytu ve vesmíru.
Druhou posádku tvořili opět tři astronauté – Alan Bean, Jack Lousma a Owen Garriott. Ke Skylabu vzlétli 28. července 1973 a jejich náplní práce byla údržba vesmírné stanice a vědecké experimenty. Za dobu jejich pobytu oběhli 858krát Zemi a uletěli 39,4 milionů kilometrů. Ve vesmíru strávili 59 dní a překonali téměř dvojnásobně rekord svých předchůdců.
Poslední mise odstartovala ke stanici 16. listopadu 1973 a posádka byla složena z Geralda Carra, Williama Porgua a Edwarda Gibsona. Kromě dalších provedených experimentů astronauti pozorovali kometu Kohoutek, kterou objevil český astronom Luboš Kohoutek. NASA uvedla, že ve vesmíru strávili 84 dní, během kterých obletěli 1 214krát zeměkouli a uletěli 89,3 milionu kilometrů. I tento poslední vesmírný pobyt se tak stal rekordním.
![Posádka Skylab II](https://cdn.24net.cz/resources/img/grey.gif)
Vesmírná stanice během svého fungování poskytla informace o problémech, které nastávají při delším pobytu ve vesmíru, včetně vybavení, které bylo následně použito na Mezinárodní vesmírnou stanici. Jednalo se například o spací pytle, toaletu či kuchyňské vybavení – to vše bylo navrženo tak, aby bylo použitelné i v mikrogravitaci. Podle Britannica.com byla stanice 30,2 m dlouhá, v průměru měla 6,7 m a vážila přibližně 75 000 kg.
Skylab sloužila kromě výzkumu v mikrogravitaci jako sluneční a pozemská observatoř. Nacházela se na ní observatoř Apollo Telescope Mount (ATM). Ta se skládala z osmi dalekohledů mířících na Slunce, které v tu dobu vykazovalo vysokou aktivitu. Kromě toho bylo na stanici pořízeno více jak 40 000 snímků Země, které poskytly cenné informace o geografii.
NASA původně počítala s tím, že Skylab vydrží na oběžné dráze 8 až 10 let a zavítají k ní i tehdy chystané lety raketoplánů. Konec stanice však urychlila vysoká sluneční aktivita a Skylab 11. července 1979 vstoupila do atmosféry a trosky z části dopadly do Indického oceánu a z části zasáhly západní Austrálii.