V naší Sluneční soustavě jsou planety buďto kamenné, nebo plynné. Všechny měsíce jsou však kamenné, a to i ty, které obíhají kolem plynných obrů. Doposud se nepodařilo objevit plynný měsíc ani za naší Sluneční soustavou. Jonathan Lunine, předseda katedry astronomie na Cornell University, uvedl, že by za správných podmínek mohl plynný měsíc existovat.
Dle livescience.com jsou planety jako Jupiter jedním z důvodů, proč plynné měsíce mohou existovat. Pokud by byl měsíc z plynu, byl by daleko lehčí a potřeboval by větší gravitační sílu pro udržení se u planety. Pokud by se například náš Měsíc přeměnil na čistý vodík, narostl by do velikosti naší Země. Vodíkový plyn je totiž mnohem méně hustý než kámen. Dalším faktorem je i teplota. Lunine předpokládá, že by byl měsíc tvořen převážně z vodíku, který se však velmi rychle začne odpařovat při slunečním záření, tím by se stal nestabilním, a to i pro vzdálenou trpasličí planetu jako Pluto. „Vezměme měsíc takový, jaký je – kamenný. A pak kolem něho dejme vodíkovou atmosféru. Víme, že vodíková atmosféra unikne velmi rychle jen kvůli tepelným účinkům,“ uvedl Lunine.
Předpokládá se však, že i kdyby někde plynný měsíc s vhodnou planetou a tepelnými podmínkami existoval, byl by roztrhán na kusy vlastní planetou. Lunine uvedl, že náš Měsíc musí v rámci gravitační síly Země odolávat slapovým silám, které mohou například za příliv a odliv, ale neroztrhne se díky tomu, že je vytvořen z pevného materiálu. Plynné měsíce by tedy nebyly schopny odolávat takovým vlivům.
Are there any moons that are made of gas? https://t.co/Ij7kHTulc4 pic.twitter.com/XEZedGuqDx
— SPACE.com (@SPACEdotcom) March 13, 2022
V případě existence planety, která by měla plynný měsíc, by musela být velmi vzdálená a chladná zároveň, nebo mít obří rozměry. „Pokud by šlo o velikost našeho Měsíce kdekoli v naší Sluneční soustavě, nefungovalo by to. Ale v hlubinách mezihvězdného prostoru? Tam je to otazník,“ řekl Lunine.
