Druhá polovina devadesátých let dvacátého století. I přes zastaralou infrastrukturu počty lidí připojených k celosvětové síti raketově rostou a s tím se mění i její povaha. Od původní myšlenky akademické sítě se pomalu přesouvá k jakémusi světu za zrcadlem, který zobrazuje a umožňuje vše, co se děje před ním. Hlavní roli tak bude hrát obchod a komerce obecně. Kupříkladu v roce 1994 prodal Jeff Bezos prostřednictvím Amazonu první knihu a už během pár měsíců byl přesvědčen, že tohle je budoucnost.
Nemuseli jste být vizionář jako on, abyste si všimli, že zde probíhá něco, čemu se říká „změna paradigmatu“. V tehdejších představách měly obchody zet prázdnotou, zatímco by auta křižovaly kurýři s objednanými věcmi a jídlem. Tato vize se nakonec vyplnila, naštěstí jen na chvíli, a to během koronavirové pandemie.
Mezi investory se však rozšířila jiná horečka, tentokrát ne zlatá, ale internetová, v zahraničí známá jako „dotcomová“, a to podle koncovky „.com“, kterou do dnešních dní používají firmy pro své komerční prezentace a projekty. Nejlepším ukazatelem byl index Nasdaq Composite, který sdružoval akcie technologických firem a který během druhé poloviny 90. let vyrostl na čtyřnásobek své hodnoty. Takový býčí trh byl opravdu nezvyklý, a přilákal tak i drobné investory, kteří toho moc nevěděli jak o samotném fungování burzy, tak o podnikání v online prostoru.
Pýcha předchází pád
Vrchol pak přišel 10. března 2000, kdy index dosáhl do té doby rekordní hodnoty přes 5000 bodů. Pak následoval strmý pád, které nezastavily ani drobné korekce.
Co se stalo? Jako vždy se jednalo o kombinaci několika vlivů. Světové trhy na tom obecně nebyly dobře kvůli asijské hospodářské recesi. Už od začátku roku se v médiích objevovaly příběhy o tom, jak majitelé technologických firem opulentně utrácejí získané investice za jachty, vrtulníky, sportovní auta a večírky, aniž by tomu odpovídaly výdělky jejich společností. Stejně nesmyslné utrácení bylo vidět i na makroekonomické úrovni, kdy relativně malý poskytovatel internetového připojení AOL koupil společnost Time Warner, která vlastnila filmové studio Warner Brothers, zpravodajskou stanici CNN, kabelovou televizi HBO a časopis Time.
Investorům začalo pomalu docházet, že tohle je další „bublina“, která brzy splaskne. Podobných případů bylo v minulosti i mnoho, jedna z prvních je „Holandská tulipánová horečka“, během které se prodávaly cibulky těchto rostlin klidně i za stonásobek ceny. Následoval panický výprodej akcií a krachy firem.
A výsledek? Zhruba polovina firem nepřežila nástup nového milénia. U ostatních došlo k výraznému propadu hodnoty, kdy večírky musela nahradit tvrdá práce a vydělávání peněz, protože se najednou ukázalo, že internet je místo jako každé jiné. I přes toto ponaučení má internetová horečka tendenci objevovat se znovu a znovu. Poprvé to bylo zhruba po deseti letech společně s nástupem sociálních sítí, uprostřed další bubliny se nacházíme nejspíše teď, kdy zase roste zájem o vše, co je nějak spojeno s umělou inteligencí.
