Vítám vás u dalšího dílu seriálu, kde se snažíme objasnit zakořeněné mýty, které ale nemají pravdivý základ. Dnes se zaměříme na naše oči, a to především ty dětské. Nejspíš i vy jste slyšeli větu: „Neseď tak blízko, zkazíš si oči!“ I v dnešní době plné chytrých obrazovek a LED monitorů zná tenhle výrok nejedno dítě. Většina rodičů stále věří, že sezení příliš blízko televize může poškodit zrak jejich dětí – nebo dokonce dospělých. Jenže co na to říká medicína? A proč tento mýtus vůbec vznikl?
Jak tato obava vznikla?
Abychom pochopili, kde se obava vzala, musíme se vrátit o několik desítek let zpátky. V 60. letech se objevily zprávy, že některé barevné televizory od General Electric produkovaly nadměrné množství rentgenového záření. A právě tehdy se podle emf-risks.com začalo mluvit o tom, že je nebezpečné sedět příliš blízko obrazovky. Ačkoliv šlo o technickou závadu několika konkrétních modelů a problém byl rychle vyřešen, společenský strach už byl na světě. Rodiče začali být opatrní a rada „sedni si dál od televize“ se přenesla z generace na generaci. A ačkoliv nyní uběhly už desítky let, mýtus stále přežívá.
Moderní televizory ani při sledování z malé vzdálenosti nezpůsobují trvalé poškození zraku. Co se ale skutečně může stát, je podle montrealchildrenshospital.com únava očí. Při sledování obrazovek zblízka se oči více namáhají. Musejí totiž ostřit na krátkou vzdálenost a často bez dostatečného mrkání. To může vést k pálení očí, pocitu sucha nebo bolestem hlavy. Ale jde jen o přechodné obtíže, které nemají vliv na dlouhodobé zdraví očí.
Děti často přirozeně sedí blíž k obrazovce než dospělí, a to nejen kvůli své výšce, ale i proto, že mají lepší schopnost akomodace, tedy přeostřování na různé vzdálenosti. To, že si sednou těsně před televizi, není známkou špatného zraku, ale spíše součástí jejich vnímání prostoru. Pokud ale dítě dlouhodobě preferuje sledování z extrémně malé vzdálenosti, může to být signál, že něco není v pořádku – například nediagnostikovaná krátkozrakost. V takovém případě je vhodné zajít na kontrolu k očnímu lékaři.
Je tedy na místě děti od televize odhánět? Ano, ale ne kvůli očím. Spíš kvůli zdraví obecně. Dlouhé sledování obrazovky bez pohybu zvyšuje riziko obezity, ovlivňuje spánek a odebírá čas, který by jinak mohly děti strávit pohybem nebo jinou aktivitou. Navíc příliš mnoho vizuálních podnětů – zejména z rychle se měnících scén – může u malých dětí přispět k přetížení nervové soustavy.
V případě dospělých se situace nijak zásadně neliší. Práce u počítače nebo sledování televize zblízka nezpůsobí žádné trvalé poškození zraku, i když může vést k digitálnímu syndromu únavy očí. Na rozdíl od dětí si ale dospělí mohou únavu očí pohlídat. Řešením je každých 20 minut se na 20 sekund zadívat na něco vzdáleného alespoň 6 metrů. Pomůže to očím uvolnit se a předejít bolestem hlavy nebo zamlženému vidění.
A co mobilní telefony?
Mobilní telefony, na rozdíl od televize, drží děti velmi blízko očím – často i několik hodin denně – což může přispět ke vzniku krátkozrakosti (myopie), jak zjistila studie z letošního roku. Zatímco televize je obvykle sledována z větší vzdálenosti a méně intenzivně, mobil nabízí ostrý, blikající obraz z několika málo centimetrů. Právě blízkost, malá obrazovka a delší fixace zraku bez přestávek dělají z mobilů větší hrozbu pro dětský zrak než klasická televize.
