V tomto týdnu nám zkrátily pracovní týden dva státní svátky, a tak se přímo nabízí dozvědět se něco o tom, co se v historii stalo. 5. července 863 se slaví svátek Cyrila a Metoděje. V této době byla na našem území Velká Morava a po celém jejím území se šířilo křesťanství. Kníže Rastislav proto pozval na Velkou Moravu křesťanské kněze – bratry Cyrila (křtěného na Konstantina) a Metoděje, kteří zde měli zvěstovat křesťanskou víru. Z tohoto důvodu jsou označováni za věrozvěsty.
Cyril vymyslel jako první slovanské písmo zvané Hlaholice, která se později vyvinula v Cyrilici a ta později dala základ pro azbuku, kterou známe z východních států, jako je Rusko, Bulharsko nebo Ukrajina. Přeložil také slovanské spisy z latiny do staroslověnštiny, aby jim místní obyvatelé rozuměli, a kázání se tak stala úspěšná. Poté, co obyvatelé chápali, co je při kázání sdělováno, křesťanství se začalo rychle po celé zemi šířit. Ve Velkomoravské říši nakonec vzniklo i biskupství, přičemž prvním biskupem byl Metoděj.
Ještě před smrtí byl Metoděj opakovaně obviňován za kacířství. Po smrti Metoděje byla slovanská bohoslužba zakázána a kněží byli vyhnáni ze země. Veškeré knihy napsané hlaholicí byly spáleny. Duchovní vládu převzali němečtí kněží, kteří kázali v latině, lidé tak kázání opět nerozuměli. Slovanské písmo i křesťanská víra se však i přesto dále šířila po celé Evropě.
6. července 1415 byl upálen Jan Hus. Narodil se nejspíše roku 1371 v Husinci. Později se odstěhoval do Prahy a začal studovat na Karlově univerzitě. V jeho 22 letech dosáhl bakalářského titulu, v 25 letech se stal mistrem svobodných umění, v 27 univerzitním mistrem a v 29 knězem. V té době bylo křesťanství po celé Evropě velmi rozšířené a jako vykoupení z hříchů si lidé kupovali odpustky, na kterých církev vydělávala. To se však Janu Husovi nelíbilo a také to hlásal na svých kázáních, kde navíc říkal, že tito lidé se nesmí poslouchat a je potřeba naslouchat pouze bohu. Měl církev za zkaženou.
Po tomto hlásání přestal mít zastání u krále Václava IV. i arcibiskupa a byl vyhlášen interdikt, což znamenalo dočasný zákaz bohoslužebných úkonů. Jan Hus měl být zajat a souzen podle církevních zákonů, jenže z Prahy odešel a k zatčení tak nedošlo. Přemístil se na Kozí hrádek, kde začal psát. V tuto dobu mu napsal římský král Zikmund, který ho pozval na koncil do Kostnice, kde se měl volit nový papež a zároveň chtěl uzavřít jeho obvinění.
Ačkoliv ho blízcí varovali, že jede na jistou smrt, Jan Hus chtěl před celou církví přednést svoji pravdu a vydal se do Kostnice. Tam byl zavřen do žaláře, kde strávil přibližně tři čtvrtě roku a v červnu 1415 dostal možnost promluvit před koncilem. Jeho slova však byla překrucována a vytržena z kontextu, aby zněla kacířsky, Hus se tak neměl jak hájit. Jeho spisy byly spáleny a jeho učení zavrženo. Měl vše, co hlásal, odvolat a přijmout pokání, to však Hus odmítl. Jako kacíř byl tedy v Kostnici 6. července 1415 upálen. Hranice i s Husovými ostatky byla vhozena do řeky Rýn, aby se z místa nestalo poutní místo pro jeho přívržence.
Podíváme se i za oceán, přesněji do Spojených států, kde 4. července slaví Den nezávislosti. V roce 1776 byla podepsána Deklarace nezávislosti. Třináct kolonií tenkrát vyhlásilo nezávislost vůči Velké Británii. Státním svátkem byl tento den vyhlášen roku 1941 a každoročně je zakončen velkým ohňostrojem. Deklarace byla původně sepsána na zvířecí kůži, která byla speciálně ošetřena citronem, aby vydržela co nejdéle. Autorem deklarace byl Thomas Jefferson a do dnešního dne se podle usembassy.gov dochovalo 26 původně natištěných kopií.
U 4. července ještě zůstaneme, jelikož v tento den byl objeven Higgsův boson. Že nejspíše existuje se vědělo již dlouho – poprvé o jeho existenci mluvil Peter Higgs už v roce 1964. V roce 2012 v CERNu oznámili jeho objev. Higgsův boson je klíčový pro vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic. Peter Higgs dostal za předpověď existence této částice Nobelovu Cenu v roce 2013.
