Začíná 21. století. Většina lidí má ještě telefony s černobílým displejem a čouhající anténou, ale už teď je mezi lidmi řada PDA jako je Palm, Psion a další. Je více než jasné, že se tyto světy jednou spojí.
Nedá se říci, že by Microsoftu ujel vlak. Ve světě PDA byl minoritním operačním systémem jeho Windows CE, na který navázal Pocket PC 2000. Tato vývojová větev se pak stala základem pro Windows Mobile. Pokud nepočítáme špatně dohodnutou spolupráci, která skončila u soudu, se společností Sendo, pak první telefony s operačním systémem přišly na trh v roce 2003.
Pro kontext dodejme, že to bylo pár měsíců potom, co na trhy dorazila přelomová Nokia 7650. Tento finský přístroj navždy přepsal tím, že nabídl jak otevřený operační systém, tak fotoaparát, čímž určil vývoj na minimálně dvě dekády dopředu.
Zatímco dnes se mobilní operační systémy Android a iOS v mnohém podobají, před dvaceti lety to byly jiné světy. Zatímco Nokia sázela na ovládání pomocí hardwarové klávesnice, WM měly dotykovou obrazovku. Ale jinou, než dnes – rezistivní displej se neovládal prsty, ale tlakem stylusu, kterým bylo často nutné přesně cílit na miniaturní tlačítka.
Druhým rozdílem bylo cílení smartphonu. Zatímco Nokia dobře vytušila, že takový přístroj se stane masovou záležitostí, Microsoft s ním cílil hlavně do firem. Tomu odpovídá například i fakt, že jeho mobilní OS měly i několik edicí, které se lišily mírou podpory firemních nástrojů. Jinými slovy, je to mobil, který nafasujete v práci, ale ne ten, po kterém byste sami toužili.
Možná nejdůležitější rozdíl a faktor neúspěchu byla výdrž přístrojů. Zatímco optimalizovaný Symbian neměl problém na jedno nabití fungovat i několik dní, „kapesní Windows“ přišla s tím nemilým přístupem, že bylo často potřeba dobíjet během dne. Přes to všechno si však tyto telefony našly řadu příznivců a držely si celkem stabilní tržní podíl.
Velký restart
Všechny tyto války ale začaly být „žabomyší“, kdy Steve Jobs v roce 2007 pronesl při představování iPhonu legendární „One More Thing“ a o rok později se přidal Google se svým projektem Androidu. Nový přístup během pár let přepsal mapu světa mobilů a Symbian i Windows Mobile čekal z dnešního pohledu nevyhnutelný konec.
Pro WM přišel konec postupně, ale zlomem je rok 2011, kdy Microsoft uzavřel tržiště s aplikacemi a stávající telefony tak už jen v podstatě nechal dožít.
Důvodů, proč softwarový gigant prohrál souboj nejdříve s neznámou finskou společností a následně i s nováčky Applem a Googlem, je celá řada. Krom výše popsaných nedostatků koncových zařízení to může být i přístup k budování celé platformy a získávání vývojářů aplikací – z dnešního pohledu je to klíčová věc, kterou také mohl Microsoft na začátku podcenit a pak spadl do spirály malého zájmu vývojářů.
V podstatě každý může mít nějaký názor, a to včetně toho nejpovolanějšího. Bill Gates v rozhovoru tvrdil, že za to mohlo americké ministerstvo spravedlnosti, které s Microsoftem vedlo protimonopolní řízení. To začalo v roce 1998, bylo uzavřeno o tři roky později a jeho následky platily pro firmu až do roku 2009. Neustálé řešení administrativy a byrokracie prý zahltilo nejvyšší management firmy natolik, že neměl šanci věnovat se řádnému vývoji operačního systému a na něj navazující platformy.
Ať už je pravda kdekoli, není to poslední slepá ulička, ve které Microsoft skončil. V následující dekádě se pokusil opět prorazit, tentokrát s Windows Mobile a přístroji, které vyráběla dříve konkurenční Nokia jako Lumie. Opět neúspěšně. A podobně neslavně nedávno skončil jeho pokus o vlastní telefony s Androidem.
