Vítám vás u dalšího dílu Stalo se. Dnes si povíme něco o založení Národního úřadu pro letectví a vesmír neboli NASA a v tomto týdnu se také odehrály olympijské hry v Atlantě, kde došlo k teroristickému útoku. Nejdříve se tedy vrátíme do 29. července 1958, kdy americký Kongres schválil legislativu zakládající Národní úřad pro letectví a vesmír.
Spojené státy založily vesmírnou agenturu kvůli tehdejšímu dobývání vesmíru. V té době Sovětský svaz byl rychlejší a ještě před vznikem NASA – 4. října 1957 – vypustil na oběžnou dráhu Sputnik 1, který se stal první umělou vesmírnou družicí Země. Po této družici byly vypouštěny ještě její vylepšené verze a Amerika tak nechtěla zůstat pozadu.
Podle NASA se situace o vzniku nové agentury začala řešit těsně po vypuštění Sputniku. Nejdříve bylo potřeba vyřešit, zda má vzniknout zcela nová agentura, nebo bude vybudována na již zavedené instituci, jako byla National Science Foundation (NSF), Komise pro atomovou energii (AEC) nebo National Advisory Committee for Aeronautics (NACA). Do úvahy také přišla vojenská agentura. Na začátku roku 1958 byl zřízen zvláštní výbor Senátu pro vesmír a letectví, který měl za úkol zřídit vesmírnou agenturu.
2. dubna 1958 zaslal tehdejší prezident Dwight D. Eisenhower návrh legislativy Kongresu o zřízení „Národní agentury pro letectví a vesmír“. Název byl ještě před schválením změněn na „Národní úřad pro letectví a vesmír“. Ačkoliv se rozdíl může zdát malý, znamenalo to, že místo ředitele, který by zastupoval agenturu, bude lepší administrátor v úřadu, který bude mít zároveň i více pravomocí.
Legislativa byla na jaře 1958 schválena Kongresem a 29. července podepsal prezident Eisenhower Národní zákon o letectví a vesmíru a tím tak vytvořil agenturu NASA. Ta svoji činnost oficiálně zahájila 1. října 1958 a správcem byl zvolen T. Keiht Glennan, který dříve pracoval jako člen Komise pro atomovou energii a jeho zástupcem se stal Hugh L. Dryden. Zákon z roku 1958 byl od té doby mnohokrát pozměňován, ale hlavní cíle vždy zůstaly stejné. Patřilo mezi ně zkoumání vesmíru, které vede k rozšíření lidských znalostí o naší planetě a celém vesmíru, kosmické aktivity pro vědecké a mírové účely i vývoj kosmických vozidel.
A protože už Amerika nemohla být první ve vystřelení umělé družice na oběžnou dráhu a později ani ve vypuštění člověka, v roce 1961 prezident John F. Kennedy řekl, že cílem USA je přistát do konce desetiletí s lidmi na Měsíci a byl zřízen program Apollo. Jak již všichni víme, plán byl splněn 20. července 1969, kdy Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci a následně se po jeho povrchu prošli.
LOH v Atlantě
A přesuneme se v čase trochu blíže, a to do 27. července 1996, kdy se v Atlantě ve státě Georgia, konaly XXVI. letní olympijské hry. V tento den podle britannica.com explodovala mezi diváky podomácku vyrobená bomba, která byla nastražená v batohu. Výbuch zabil jednoho člověka a dalších 112 zranil. Osudným se také stal pro fotografa, který utrpěl infarkt a zemřel. Podle history.com se policie o útoku dozvěděla díky anonymnímu telefonátu, a tak se pracovník ochranky Richard Jewell, který si podivného batohu všiml, stal podezřelým.
Jewell byl několikrát dlouze vyslýchán FBI, ale stále tvrdil, že je nevinný. V roce 1998 pak FBI přišla s tím, že Jewell je nejspíše opravdu nevinný a má nového podezřelého – Erica Rudoplha, který byl v témže roce podezřelý z bombového úroku na potratovou kliniku. Rudolphovi se však dařilo několik let schovávat, než jej policie našla v Severní Karolíně. Následně se přiznal ke čtyřem bombovým úrokům a v roce 2005 byl odsouzen k několikanásobnému doživotnímu vězení.
