Tento týden si připomeneme události zejména ze druhé světové války, ale připomeneme si i korunovaci Ferdinanda IV. Habsburského, který se k vladaření nakonec ani nedostal. A na něj se zaměříme nejdříve. Ferdinand IV. se narodil 8. září 1633 ve Vídni a byl synem Ferdinanda III. a jeho manželky Marie Anny. Jelikož byl prvorozeným synem, byl již od mládí vychováván jako následník trůnu.
Českým králem byl Ferdinand IV. korunován ještě za života jeho otce, přesněji 5. srpna 1646, 16. června 1647 se pak stal i králem uherským. K jeho vladaření však nikdy nedošlo, jelikož zemřel předčasně v pouhých 20 letech na pravé neštovice a jeho otec stále žil. Následníkem trůnu se nakonec stal čtvrtý syn Leopold.
Nyní se vrátíme v čase do druhé světové války. 4. srpna 1944 byla Gestapem zatčena Anne Franková. Narodila se 12. června 1929 do německé židovské rodiny. Za druhé světové války celá její rodina odešla do Amsterodamu, kde si Franková začala psát deník, který ji po smrti proslavil. Deník psala od svých 13. let, kdy k narozeninám dostala od otce zápisník, až do 4. srpna, kdy proběhl poslední zápis.
V roce 1942 dostala její sestra Margot pokyn k přemístění do pracovního tábora. Celá rodina se proto přemístila do zadního traktu kancelářské budovy otce Otto Franka, kam tenkrát museli dojít pěšky, jelikož Židům bylo zakázáno používat veřejnou dopravu. Do úkrytu se k nim pak přidali další lidé, což způsobovalo ve stísněných prostorách napětí.
4. srpna 1944 do budovy vnikla policie a všechny zatkla. Dodnes se neví, kdo policii o úkrytu informoval. Zaměstnanci byli nakonec po výsleších propuštěni a vrátili se pro věci, které poté chtěli rodině vrátit, včetně deníku. Ostatní byli odvezeni do tranzitního tábora Westerbork a později do Osvětimi. Jelikož v tu dobu bylo Anne již 15, vyhnula se plynové komoře, kde končili všechny děti mladší 15 let.
V Osvětimi jí bylo vytetováno identifikační číslo a musela těžce pracovat. Mezi obrovským počtem lidí se nekontrolovatelně šířily nemoci a Anne onemocněla svrabem. Později byla i se svou sestrou Margot převezena do tábora Bergen-Belsen, kde vypukla epidemie Tyfu. Margot zemřela jako první a o několik dní později i Anne. Nejsmutnější na celé události je, že se tak stalo přibližně (přesný den úmrtí není znám) pouhý měsíc před osvobozením britskou armádou, což se stalo 15. dubna 1945. Jediný, kdo z rodiny přežil, byl její otec Otto Frank. Dočkal se osvobození Osvětimi Rudou armádou a poté se vrátil do Amsterodamu, kde se mu dostal do rukou deník jeho dcery, který otevřeně popisoval její život. Sama Anne chtěla po válce vydat knihu a podkladem jí byl právě deník, některé pasáže z deníku tak přepisovala a měnila je. Otto Frank tak později zveřejnil verzi A i B.
U války ještě zůstaneme, jelikož 6. srpna 1945 byla svržena atomová bomba na Hirošimu. Ke konci druhé světové války shodily Spojené státy 6. a 9. srpna dvě atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. 6. srpna v 8:15 shodil bombardér B-29 pojmenovaný Enola Gay atomovou bombu s názvem Little Boy. Puma explodovala ve výšce 580 metrů a bezprostředně po výbuchu zemřelo asi 70 000 obyvatel Hirošimy. Dalších 70 000 obyvatel zemřelo později na následky radioaktivního záření, případně podlehli zranění.
A z války se přemístíme do showbyznysu, ale opět ke smutné události. 5. srpna 1962 byla v Los Angeles nalezena mrtvá Marilyn Monroe. Důvod její smrti je stále záhadou, jelikož se spekuluje o sebevraždě a vraždě. Jasné však je, že poslední roky života byla závislá na lécích. Marilyn Monroe neměla děti, ačkoliv se o ně opakovaně pokoušela, kvůli nemoci se jí nikdy nepodařilo dítě donosit. Její pohřeb i vše potřebné okolo zařídil v té době její již exmanžel Joe DiMaggio, se kterým i po rozvodu zůstali přáteli.
