Vítám vás u dalšího dílu seriálu, kde se zaměřujeme na běžné mýty, které kolují mezi lidmi, ale nejsou tak úplně pravdivé. Dnes se zaměříme na lidské tělo a jeho teplotu. Nejčastěji můžeme slyšet, že běžná tělesná teplota se pohybuje okolo 36,6 °C a cokoliv nad 37 °C je zvýšená teplota, zatímco pod 36 °C je podchlazení. Lidské tělo ale není tak jednoduché a každý to může mít jinak. Jaká teplota je tedy ještě v normálu a kdy bychom měli zbystřit?
Ideální tělesná teplota neexistuje
I když existují určité normy, tělesnou teplotu může mít každý jinak. Někdo, kdo má běžně 36,8 °C, se ještě při 37 °C necítí vůbec nemocný, ovšem ten, kdo se pohybuje s tělesnou teplotou okolo 36 °C, při jejím přesáhnutí na 37 °C už nemusí být zdravotně v pořádku. Navíc podle Cleveland Clinic se teplota s věkem mění, takže číslo může být neustále proměnné.
Kromě toho se může naše tělesná teplota měnit i během dne. Ráno můžeme naměřit i o půl stupně méně než večer a fyzická námaha ji může také dočasně zvýšit. Všeobecně pak ženy mívají vyšší teplotu v závislosti na menstruačním cyklu. Mohou také existovat výjimky, kdy má člověk tělesnou teplotu lehce pod 36 °C nebo lehce nad 37 °C a je zdravý. A nejedná se o žádné vzácné případy.
Co je pod a nad běžnou tělesnou teplotou?
Pokud se zaměříme na to, jak je která teplota brána lékařsky, pak mezi 35 a 36 °C se jedná o takzvanou subnormální tělesnou teplotu. Tato teplota nemusí být život ohrožující, ale může značit podchlazení. V případě, že teplota klesne pod 35 °C, jedná se již o hypotermii, kdy hrozí šok a smrt.
Podchlazení většinou nastává při nízkých venkovních teplotách, kdy se člověk málo oblékne, ale dochází k němu také podle Národního zdravotního informačního portálu při otravě alkoholem nebo předávkování drogami. Záměrně se však hypotermie může navozovat při chirurgických zákrocích, většinou při operacích srdce či mozku.
Naopak zvýšená tělesná teplota je dle norem označována od 37 do 37,9 °C. Zde je potřeba vnímat, jak se cítíme a zda se nejedná o počátek nemoci či zánětu. V případě nachlazení se dá teplota srazit léky, pamatujte ale na to, že zvýšená tělesná teplota zároveň bojuje proti virům a bakteriím v těle, a ne vždy je tedy dobré ji ihned srážet.
Problémem je teplota nad 38 °C, kdy nastává horečka. Klasicky je spojená s nachlazením či chřipkou, může se ale jednat i o jiné záněty v těle. Záleží na věku a zdravotním stavu – u dětí jsou horečky velmi nebezpečné a pokud se nedaří teplota srazit, je nutné ihned kontaktovat lékaře. U dospělých je možné počkat několik dní, a pokud nezabírají běžně dostupné léky, tak teprve poté vyhledat lékaře.
Naše tělo je dokonalý stroj, který si svoji teplotu reguluje samo. Pokud se teplota snižuje, snaží se ji zvýšit například třesem. Naopak při horečce je tělo vyčerpané a potřebuje hodně spánku. Ať už vaše tělesná teplota spadá do norem, nebo ne, stačí svému tělu naslouchat, jelikož si samo řekne, když něco není v pořádku.
