Vítám vás u dalšího dílu seriálu, kde se zaměřujeme na nejčastější mýty, které ale nejsou pravdivé. Dnes se zaměříme na lidské tělo. Už dříve jsme si vysvětlili, že lidé nemají jen čtyři základní chutě a dnes se přesvědčíme i o tom, že nemáme jen pět smyslů.
Už ve škole jsme se učili, že lidé mají pět základních smyslů – hmat, zrak, sluch, čich a chuť. K těmto smyslům máme vyvinuté orgány, které posílají informace do mozku a můžeme tak vnímat svět kolem nás. Tohle ale nejsou jediné smysly, které naše tělo má – je jich mnohem více.
Nelze určit přesné číslo, každý to vnímá jinak
Jak uvádí livescience.com, hmat je považován za první smysl, který byl u lidí vyvinut. Hmat se také může vnímat nejrůznějšími vjemy, spadá pod něj tlak, teplota, vibrace, ale i bolest. Tohle všechno dokáže naše kůže zaznamenat a zaslat jako informaci do mozku.
Jako další smysl se uvádí propriocepce. Jedná se o schopnost sebepohybu a orientaci v prostoru. Pokud veškeré vaše základní smysly fungují, vždy víte, kde se nacházíte a dokážete tak jít vpřed, dozadu, balancovat na jedné noze, nebo se například dotknout špičky nosu, a to i když zavřete oči. Spadá sem ale i například psaní na klávesnici, aniž byste se dívali na prsty. Představte si, že jste v moři a velká vlna vás smete pod sebe. V tu chvíli, kdy si s vámi vlna dělá, co chce, nevíte, zda se nacházíte hlavou u dna nebo u hladiny. To proto, že vaše smysly nemohou fungovat naplno a vaše tělo tak ztrácí pojem o prostoru.
Podle weforum.org existuje také ekvilibriocepce – smysl pro rovnováhu. Naše tělo ví, ve které poloze se zrovna nachází. Víte, zda sedíte, ležíte nebo stojíte. Smysl pro rovnováhu využíváme například při chůzi v úzkých prostorách a rovnováha nám také pomáhá nespadnout ve chvíli, kdy zakopneme.
Tělo také dokáže vnímat okolní prostředí. Dalším smyslem je tak termocepce, jež může za to, zda cítíme chlad nebo teplo. Samozřejmě to velmi úzce souvisí s hmatem, jelikož tyto vjemy přijímáme z kůže a její teploty. Termocepce ale zásadně pomáhá tělu přežít. Pokud je nám totiž zima nebo naopak horko, tělo to dá velmi rychle vědět, aby nedošlo k poškození orgánů. Stejné je to s popálením od ohně nebo ledu.
Naše tělo dokáže, jak velmi dobře víme, vnímat bolest. To je podle Johns Hopkins University dalším smyslem. Vnímání bolesti je u každého člověka velmi individuální, ale každý zažil, že ho něco na těle bolelo. Už jako malé děti nás bolela odřená kolena a v dospělosti to může být prakticky cokoliv – od říznutí nožem, přes nepříjemné vyšetření u lékaře, až po bolesti kloubů s přibývajícím věkem. I tento smysl ale pomáhá tělu co nejdéle přežít. Každou bolest si totiž tělo velmi dobře pamatuje a příště se jí chce vyhnout.
