V dnešním díle Stalo se se zaměříme především na naši republiku. 1. leden slavíme jako den obnovy samostatného českého státu, v tento den také proběhla velká amnestie vyhlášená tehdejším prezidentem Václavem Kalusem. Začneme rozdělením Československa. Československo existovalo v letech 1918 až 1992, s výjimkou období během druhé světové války. Vzniklo 28. října, kdy byla vyhlášena vůči Rakousku-Uhersku nezávislost.
Na rozdělení tehdejší České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) na dva samostatné státy se tenkrát dohodli představitelé dvou politických stran – Občanská demokratická strana a Hnutí za demokratické Slovensko. Ke konci roku 1992 se podle mzv.cz projednaly dokumenty o budoucí spolupráci, jako je vzájemné zaměstnávání občanů, celní unie, smlouva o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci.
Státním svátkem se 1. leden stal v České republice až v roce 2000, kdy byla přijata novela zákona. Poprvé se tak slavil až v roce 2001. Na Slovensku tento den jako státní svátek slaví již od roku 1993. 1. leden je také řádový den České republiky, mohou se tedy udělovat Státní vyznamenání. Prvním prezidentem České republiky se stal Václav Havel a svoji novou měnu jsme začali používat od 8. února.
1. ledna byla také vyhlášena amnestie Václavem Klausem. Amnestii může udělit prezident dle přesně vymezených podmínek, právě toho Václav Klaus na konci svého období využil. Při novoročním projevu 1. ledna 2013 vyhlásil částečnou amnestii při příležitosti 20. výročí osamostatnění České republiky. Aby byla amnestie platná, bylo potřeba i spolupodpisu tehdejšího premiéra Petra Nečase, který ji podepsal.
Amnestie byla hned po vyhlášení kritizována, jelikož obsahovala i ukončení kauz hospodářské kriminality a korupce. Celkově amnestií bylo prominuto více jak 111 000 trestů (podmíněných i nepodmíněných). Amnestie se vztahovala například na tresty odnětí svobody, které nepřevyšovaly jeden rok, osobám starším 74 let byly odpuštěny nepodmíněné tresty, které nepřevyšovaly 10 let a u osob starších 69 let to byly roky tři. Jednalo se také o zastavení trestního stíhání a odpuštění podmíněných trestů (s výjimkami).
V rámci amnestie se nejvíce jednalo o nepodmíněné tresty a následně o podmíněné tresty. Dále šlo o obecně prospěšné práce, domácí vězení a zastavení trestního stíhání. Amnestie nabyla účinnosti 2. ledna a v ten samý den se začalo i realizovat propouštění vězňů. Na základě toho některá města posílila policejní hlídky a jak se ukázalo, udělala dobře – do 30. ledna bylo zpět ve vězení přes 6 000 propuštěných.
V tomto týdnu také došlo k podmořskému zemětřesení v Indickém oceánu. 26. prosince 2004 těsně před osmou hodinou ranní místního času postihlo západní pobřeží Sumatry zemětřesení, po kterém následovala až 30 metrů vysoká vlna tsunami. Zasunutím dvou litosférických desek pod sebe se spustila série tsunami, což mělo za následek podle britannica.com úmrtí asi 220 000 lidí, celkem ve čtrnácti státech.
Jednalo se o jednu z nejsmrtelnějších přírodních katastrof. Nejvíce byla zasažena Indonésie, poté Srí Lanka, Indie a Thajsko. Zemětřesení mělo sílu 9,1 až 9,3 stupně, stalo se tak třetím nejsilnějším zemětřesením, které bylo seismometrem zaznamenáno.
