Abychom na Zemi nepoletovali ve vzduchu, drží nás u země gravitace. Všichni víme, jak astronauti létají ve vesmíru ve vakuu, i jak musí být veškeré vybavení připevněno, aby se nepohybovalo. Jednoduché to není ani s vodou, která v kapkách poletuje prostorem a stejné je to s jídlem a pitím. Mylně si však někteří z nás představují, že stejné je to na Měsíci. Měsíc ale má svoji gravitaci, sice jinou, než jakou známe u nás na Zemi, ale má.
Na Měsíci byste byli lehčí
Gravitace má co do činění s tím, kolik vážíte kilogramů – mimo jiné samozřejmě. Na Měsíci byste byli o poznání lehčí, jak uvádí earthhow.com, jeho gravitace oproti Zemi je o 83,5 % menší. To znamená, že člověk, který váží 100 kg na Zemi, na Měsíci váží jen 16,6 kg. Pokud by i vás zajímalo, kolik byste na Měsíci vážili, vydělte svoji váhu 6. Pokud byste ale na Měsíci přistáli, nepoletovali byste stejně jako ve vesmíru, jen byste místo chození spíše poskakovali.
Měsíc tedy má svoji gravitaci, stejně jako má i svoji atmosféru. Obojí je ale v daleko menším měřítku. Měsíční atmosféra se skládá ze sodíku a draslíku, které v zemské atmosféře nenajdeme. Je to dáno tím, že gravitace Měsíce tyto plyny přitahuje k sobě a ty pak tvoří atmosféru. Ta je ale velmi slabá, a proto není povrch Měsíce chráněn tak jako Země. Ohřívá se a zase ochlazuje dle slunečního záření – teploty zde běžně dosahují ve dne okolo 120 °C a v noci se ochladí až na -150 °C. Jen díky zemské atmosféře jsme tak proti těmto výkyvům teploty chráněni.
Proč je gravitace na Měsíci o tolik menší než na Zemi? Odpověď je jednoduchá – je to kvůli jeho velikosti. Měsíc je podle space.com o něco větší než čtvrtina Země – odpovídá asi 27 %. Jeho průměr je 3 475 kilometrů a je tak pátým největším měsícem v naší Sluneční soustavě. Měsíc má velký vliv na naši planetu, a to právě gravitační.
Gravitace Měsíce může za příliv a odliv moří. Na straně, kde se Měsíc nachází, je i příliv, jelikož gravitace vodu přitahuje k sobě. Na opačné straně je v té době odliv. Měsíc má pravděpodobně jen velmi malé jádro, které tvoří asi 1 nebo 2 % jeho hmotnosti a je široké zhruba 680 km. Předpokládá se, že se skládá ze železa, ale vědci nevylučují ani podíl dalších prvků.
Jak by se na Měsíci žilo?
I když má náš nejbližší vesmírný soused gravitaci i atmosféru, nejedná se zrovna o krajinu, kde by se lidem dařilo. Chybí zde dýchatelný kyslík, který je důležitý pro všechny živé tvory, ale i pro rostliny a chybí zde atmosféra, která by nás chránila před vesmírným počasím – radiací a dopady asteroidů. Atmosféra Země dokáže to, že meteory, které do ní vstoupí, zde také shoří, jen velmi velké kusy přežijí průlet, během kterého se navíc razantně zmenší. Na Měsíci ale nemá náraz co ovlivnit, a tak je poset krátery od dopadů asteroidů.
Ačkoliv se může zdát, že nízká gravitace by byla pro tělo lepší, alespoň co se týče kloubů, z dlouhodobého hlediska by to mohl být spíše problém, obzvláště pro ty, kteří by se po delší době vrátili na Zemi. Astronautům na vesmírné stanici kosti řídnou a nějakou dobu po návratu trvá, než se dostanou na původní stav. Na ní sice žádná gravitace není, ale v dlouhodobém měřítku by mohl nastat problém i na Měsíci.
