Termín Hyperloop a klíčové body konceptu se obecně přisuzují Elonu Muskovi, který s obojím přišel v roce 2013. Samotná myšlenka použití nízkotlakých nebo dokonce vakuových trubek jako součásti dopravního systému má dlouhou tradici. Pneumatická železnice Crystal Palace v Londýně používala v roce 1864 tlak vzduchu k tlačení vagonu do kopce a podtlak k jeho tažení zpět dolů. Dalším předchůdcem Hyperloopu je „vactrain“, který vyvinul Robert Goddard na počátku dvacátého století. Od té doby bylo navrženo mnoho podobných nápadů, ale až aura miliardáře a vizionáře Elona Muska přispěla k tomu, že se začaly dělat konkrétní kroky k tomu, jak by moderní systém mohl fungovat a kolik by mohl stát.
Cílem je vyplnit prázdné místo mezi železnicí a leteckou přepravou na střední vzdálenost, což v amerických poměrech znamená asi jeden až dva tisíce kilometrů. Pokud mezi dvěma americkými městy povede trať, pak bude její použití velmi pomalé. Letadlo sice získá na rychlosti, ta se ale rozpustí v nutnosti dojet na letiště, absolvovat bezpečnostní prohlídku a pokud udeří špatné počasí, jsou veškeré výhody pryč.
Toto všechno by mohl Hyperloop řešit. Speciálně vybudované trasy by se nekřížily s žádným jiným druhem dopravy a mohly by procházet centry velkých měst. Podtlak v tunelech by snížil tření, zatímco přetlaková kapsle poskytla cestujícím komfort jako v letadle, navíc bez turbulencí. A lineární indukční motory měly být tak efektivní, že by jižně položené trasy, jako například původně plánovanou trasu Los Angeles – San Francisco, by mohly živit panely umístěné v okolí tubusu. Překonat těchto 570 kilometrů by přitom trvalo jen 35 minut, tedy podobný čas, jaký dnes trávíte v pražském metru při cestě z okraje do centra.
Nadšené začátky
Na papíře to vypadá opravdu skvěle a je to ten moment, kdy už si všichni představují, jak celý svět propojí tento nový druh moderní dopravy, zatímco hlučná letadla pomalu zamíří jen do muzea. Elon Musk začal s kopáním tunelů v Kalifornii s vtipně pojmenovanou společností Boring Company. Na opačném pobřeží USA prováděl podobné testy Virgin Hyperloop. Ani Evropa nechtěla zůstat pozadu a tak byly ve Španělsku alespoň vystavovány prototypy kapsle pro systém Hyperloop TT (Hyperloop Transportation Technology).
Vedle těchto tří hlavních projektů pak existovala celá řada dalších, kdy bylo těžké rozlišit, kdy se jedná o vážný podnikatelský záměr a kdy jen o sci-fi snění. Do první kategorie by mohla patřit plánovaná výstavba mezi bohatými městy jako Abú Zabí, Rijád, Dubaj nebo Džidda. Na druhém konci spektra jsou plány BMW na stavbu hyperloopu pro elektrická kola pod čínskými městy.
První problémy
Už na začátku se všechny tyto projekty musely vyrovnat s velkou mírou kritiky, která je už předem odsuzovala k neúspěchu. To se ale dělo i v případě Starlinku, který se však nakonec podařilo dostat do stavu, kdy je to plně funkční a životaschopný projekt. Jenže se nakonec ukázalo, že v případě hmotné přepravy je fyzika ještě více nemilosrdná než u radiového přenosu informací.
Těžko říct, který z důvodů byl hlavní, všechny na sebe tak nějak navazují. Ale asi nejvážnějším se ukázala neschopnost udržet vakuum nebo alespoň dostatečně kvalitní podtlak v tak velkém objemu. Možná to znáte sami, pokud jste někdy experimentovali s vakuovým ukládáním potravin. Už po pár dnech i kvalitní nádoby propustí dovnitř nezanedbatelné množství vzduchu. V případě hyperloopu mluvíme o systému, který musí být ze své podstaty mnohem otevřenější.
Bez vakua vzala efektivita provozu za své. Ani zmenšeným modelům se nepodařilo překonat 500 km/h, při zkouškách v reálné velikosti pak byly rychlosti ještě nižší, například 172 kilometrů za hodinu je něco, čemu se přiblížíte i na zastaralé české železnici nebo moderním německém Autobahnu. Tím pádem nemá smysl stavět jakoukoli novou infrastrukturu.
Pomalý konec
Posledním hřebíčkem do rakve byla pandemie a na ní navazující energetická krize – oboje naučilo lidi, že se spousta věcí dá řešit virtuálně nebo digitálně. Společně s nenaplněnými sliby to znamenalo, že konec je nadohled.
Jak už bylo řečeno, Virgin Hyperloop po několika pokusech o transformaci oficiálně skončil. HyperloopTT ještě oficiálně funguje, ale pohled do jeho tiskové sekce, kde je poslední zpráva z roku 2021, moc nadějně nepůsobí.
Expanding the "Vegas Loop" underground transportation system.#ClarkCounty Commissioners just approved new @boringcompany plans for 18 new stations and about 25 miles of tunnels (red on attached map), further extending the Vegas Loop out from the Las #Vegas Strip corridor. pic.twitter.com/MTnVtZmGOx
— Clark County Nevada (@ClarkCountyNV) May 3, 2023
Elon Musk se však svého snu odmítá vzdát a případné nedostatky ve vývoji technologií řeší tak, že je ignoruje. Rezignoval tak na vakuum nebo podtlak, stačit musejí běžné tunely s atmosférickým tlakem. Nové motory nebo kapsle nahradil Teslami s lidskými řidiči. Ty se prohánějí jen o něco většími tunely než samotná auta na třech kilometrech, které spojují kongresové centrum a hotely v Las Vegas.
Po schválení z jara loňského roku společnost The Boring Company vybuduje dalších 40 kilometrů tunelů a 18 nových stanic. Ale původní vize Vegas Loop počítala se zhruba dvojnásobným rozsahem.
S nadsázkou tak můžeme říct, že pokud si stopnete taxi s elektrickým pohonem a necháte se odvézt skrz tunel Blanka nebo Strahovským tunelem, dostanete zhruba totéž. A nevypadá to, že by se lidstvo hyperloopu v dohledné době přiblížilo více.
